V jaké lhůtě musí odsouzený nahradit způsobenou škodu?

Pokud je trestním příkazem uložena obviněnému povinnost uhradit poškozenému určitou finanční částku a není uvedena lhůta do kdy, za jak dlouhou dobu po nabytí PM je obviněný povinen tuto částku uhradit. Děkuji za vaši odpověď

V odsuzujícím rozsudku či trestním příkazu lze podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložit obviněnému, aby nahradil poškozenému škodu způsobenou trestným činem, pokud se poškozený řádně a včas připojil k trestnímu stíhání s požadavkem na náhradu škody. Soud nestanovuje lhůtu k zaplacení, platí zde stejná pravidla jako v civilním řízení, tedy že obviněný je povinen zaplatit uvedenou částku do tří dnů od právní moci rozsudku či trestního příkazu. Pokud obviněný v uvedené lhůtě škodu nenahradí, může poškozený na základě tohoto rozsudku navrhnout exekuci na majetek obviněného.

Pokud je obviněnému ukládán podmíněný trest odnětí svobody, ukládá se mu zpravidla podle § 59 odst. 2 trestního zákona zvláštní podmínka pro osvědčení ve zkušební době, spočívající v povinnosti nahradit škodu způsobenou trestným činem. Tento výrok nemůže být podkladem pro nařízení exekuce, na druhou stranu, pokud zaviněně škodu obviněný nenahradí, vystavuje se nebezpečí, že podmíněný trest bude přeměněn na nepodmíněný. Ani v tomto případě soud nestanovuje žádnou lhůtu, soud sám v pravidelných intervalech kontroluje, zda odsouzený dělá vše pro to, aby škodu mohl nahradit. To však nebrání poškozenému, aby sám soud informoval o pasivitě odsouzeného a dal tak podnět k přeměně podmíněné trestu na nepodmíněný (viz tento vzor)

Odsuzující rozsudek (trestní příkaz) může obsahovat i oba výše zmíněné výroky týkající se náhrady škody zároveň.

Dvěma spolupachatelům bylo v rámci rozsudku uloženo společně nahradit celkovou škodu. Znamená „společně“ „rovným dílem“ tzn. pokud jeden spolupachatel nahradí 50% celkové škody, splnil svou povinnost bez ohledu např. na nečinnost druhého?

Pokud je škoda způsobena trestnou činností více osob, jsou všichni pachatelé povinni nahradit škodu společně a nerozdílně. Jedná se o tzv. solidární odpovědnost. To v praxi znamená, že škodu jsou povinni hradit všichni pachatelé (společně), přičemž každý za ni odpovídá v plné výši (nerozdílně). Nemá se tím na mysli, že pokud např. tři pachatelé způsobí celkovou škodu 10.000,- Kč, že by každý z nich musel zaplatit tuto částku a poškozený by tak získal 30.000,- Kč. Je na pachatelích, aby se domluvili, jakým způsobem škodu uhradí, jestli každý rovným dílem nebo jiným způsobem. Na druhou stranu, pokud škoda není uhrazena dobrovolně, může se poškozený domáhat exekuce. Přitom si může vybrat proti kterému z pachatelů exekuci povede a může se takto domáhat zaplacení celé částky po jednom z pachatelů. Pokud je celá částka vymožena na jednom z pachatelů, je už jen na tomto pachateli, zda si vymůže vrácení části svých peněz na zbývajících pachatelích. Pro poškozeného je tedy důležité, že může celou škodu vymáhat po kterémkoliv z pachatelů a nemusí „nahánět“ všechny pachatele, aby zaplatili poměrný díl škody. Abych tedy odpověděl na váš dotaz. Pokud jeden ze dvou pachatelů zaplatí poškozenému polovinu škody, nezbavuje ho to odpovědnosti za zbytek škody a poškozený tak může po tomto odsouzeném tento zbytek vymáhat.

Manželka-invalidní osoba byla fyzicky napadena silně podnapilým spoluobčanem.Když jsem jí bránil, napadl i mne. Došlo k našemu ublížení na zdraví, k pracovní neschopnosti a škodě na majetku celkově převyšující 25 tis. Kč Náhradu škody jsme uplatňovali jak v přípravném řízení, tak i u hlavního líčení. Soud věc nakonec předal přestupkové komisi OU kde dostal údajně jen pokutu (nebyli jsme k jednání přizváni), ale o náhradě škody nikdo nerozhodl. Jak a dle jakého § se máme náhrady škody dožadovat a jaká je promlčecí lhůta.

Pokud jste požadavek na náhradu škody řádně uplatnili v trestním řízení a věc byla postoupena do řízení přestupkového, zůstávají účinky vašeho připojení se k řízení s požadavkem na náhradu škody zachovány a orgán rozhodující o přestupku musí o vašem požadavku rozhodnout (to neznamená, že musí vyhovět, může vydat i negativní rozhodnutí, jímž budete odkázáni na občanskoprávní řízení). Pokud o náhradě škody nerozhodl a ani vám rozhodnutí nedoručil, můžete proti rozhodnutí podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jste se o vydání rozhodnutí dověděli, nejpozději ale do jednoho roku od vydání rozhodnutí. Pokud již uvedené lhůty uplynuly, můžete se domáhat náhrady škody žalobou v občanskoprávním řízení. Promlčecí lhůta je dvouletá a ve vašem případě běží od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o vzniku škody (tedy zřejmě od okamžiku napadení), resp. od okamžiku, kdy jste se dozvěděli, kdo vám škodu způsobil. Rozhodně to ale nemůže být více než 10 let od okamžiku skutečného vzniku škody. Pokud v uvedené dvouleté lhůtě nepodáte žalobu, bude nárok na náhradu škody promlčen.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---