Systém trestů

Stránky: 1 2 3

Obecně prospěšné práce

Jeden z alternativních trestů. Lze jej uložit pachateli přečinu, tedy úmyslného trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let, nebo nedbalostního trestného činu. Trest se ukládá v rozpětí od 50 do 300 hodin v závislosti na závažnosti trestného činu a osobě pachatele. Odsouzený musí trest vykonat ve svém volném čase, vykonává se nejčastěji u obecních či městských úřadů nebo u neziskových organizací. K výkonu tohoto trestu není odsouzený soudem ani kýmkoliv jiným nijak nucen. Pokud odsouzený trest nevykonává, rozhodne soud o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody (nepodmíněný), případně na trest domácího vězení nebo peněžitý trest. Při přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody soud za každou neodpracovanou hodin trestu obecně prospěšných prací vyměří odsouzenému jeden den trestu odnětí svobody. O tomto druhu trestu se podrobněji dočtete zde, ale i v dalších článcích nebo na fóru otázek a odpovědí.


Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání

Pravděpodobně nejméně ukládaný druh trestu. Lze jej uložit jen tomu obžalovanému, kterému je zároveň ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody nejméně na dva roky za trestný čin, spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Trest spočívá v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti a jiné čestné tituly.


Ztráta vojenské hodnosti

Tento trest lze uložit pouze příslušníkovi ozbrojených sil, jenž se dopustil trestného činu ze zvlášť zavrženíhodných pohnutek a je mu zároveň ukládán trest odnětí svobody nejméně na dobu 2 let. Trest spočívá ve snížení hodnosti na hodnost vojína.

Zákaz činnosti

Jedná se o trest, který se ukládá za trestné činy, jichž se pachatel dopustil v souvislosti s výkonem zaměstnání či povolání nebo nějaké činnosti, pro kterou je třeba zvláštní způsobilost nebo oprávnění. Nejčastěji je ukládán tento trest jako zákaz řízení motorových vozidel (u trestné činnosti v dopravě), dalším typickým příkladem je třeba zákaz výkonu povolání ve státní správě či samosprávě (trestné činy veřejných činitelů) nebo zákaz výkonu povolání spojených s hmotnou odpovědností (majetkové trestné činy, zejména zpronevěra). Trest zákazu činnosti se většinou ukládá vedle dalšího trestu (např. odnětí svobody, obecně prospěšných prací či peněžitého trestu), ale může být uložen i jako trest samostatný, pokud to trestní zákon v případě konkrétní trestné činnosti dovoluje. Trest lze uložit ve výměře jednoho roku až deseti let, konkrétní sazbu stanoví soud s přihlédnutím k závažnosti a okolnostem trestné činnosti a k osobní charakteristice pachatele.

Propadnutí majetku

Tento trest lze uložit pouze obžalovanému, kterému je zároveň ukládán výjimečný trest odnětí svobody a nebo obžalovanému, který se dopustil závažného úmyslného trestného činu, jímž získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud může rozhodnout o propadnutí celého majetku nebo jeho vymezené části. Trestem ovšem nesmí být postižen majetek, sloužící k zajištění základních životních potřeb obžalovaného a osob na něm závislých. Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.


Peněžitý trest

Lze jej uložit za trestné činy, kterými obžalovaný získal nebo se snažil získat majetkový prospěch, případně za ty trestné činy, kde to zákon výslovně připouští nebo za trestné činy, za něž lze uložit trest odnětí svobody do tří let. Výši peněžitého trestu stanovuje soud v rozmezí od 2.000,- Kč do 36.500.000,- Kč  s přihlédnutím k okolnostem a závažnosti trestného činu, musí však přitom brát ohledy i na možnosti obžalovaného, aby trest mohl být vykonatelný. K zaplacení trestu poskytne soud odsouzenému přiměřenou lhůtu (může mu i povolit splátky, trest však musí být splacen nejpozději do roka). Pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí, přemění soud tento trest na trest obecně prospěšných prací nebo na trest domácího vězení. Jestliže odsouzený bude mařit i trest obecně prospěšných prací nebo trest domácího vězení,  bude muset vykonat náhradní trest odnětí svobody, jehož výměru soud stanoví již v rozsudku společně s výší peněžitého trestu. Zaplacený peněžitý trest připadá státu. Podrobně se o peněžitém trestu můžete dočíst zde.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---