Pokuta neboli peněžitý trest

V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.

Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.

Podle nového trestního zákona soud ukládá peněžitý trest v tzv. denních sazbách. Soud tedy rozhodne že se ukládá peněžitý trest v určitém počtu denních sazeb. Konkrétně může uložit peněžitý trest v rozmezí od 20 do 730 denních sazeb. Zároveň soud musí stanovit výši denní sazby, a to v rozmezí od 100,- Kč do 50.000,- Kč. Celkový peněžitý trest pak je násobkem uloženého počtu denních sazeb a výše stanovené denní sazby. Jestliže vám tedy soud uloží peněžitý trest ve výši 50 denních sazeb s tím, že stanoví hodnotu jedné sazby na 500,- Kč, znamená to, že vám byl uložen peněžitý trest v celkové výši 25.000,- Kč (50 x 500 Kč). Z uvedeného zároveň vyplývá, že nejnižší možný peněžitý trest je 2.000,- Kč (20 x 100 Kč), naopak nejvyšší je 36.500.000,- Kč (730 x 50.000 Kč).

Výše denní sazby je stanovena podle majetkových poměrů obviněného (bohatší si připlatí). Je to tak spravedlivé, protože denní sazba např. 2.000,- Kč je pro někoho likvidační a pro jiného se jedná o směšnou sumu. Počet denních sazeb pak soud stanoví podle povahy a závažnosti trestného činu. V odůvodněných případech může soud stanovit, že trest nebude zaplacen najednou, ale ve splátkách.

Zároveň s uložením peněžitého trestu soud uloží i náhradní trest odnětí svobody až na čtyři roky. Tento trest je ukládán pro případ, že pachatel peněžitý trest ve stanovené lhůtě nezaplatí. Pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatí, rozhodne soud o přeměně trestu na trest obecně prospěšných prací nebo na trest domácího vězení. Jestliže odsouzený bude mařit i výkon takto přeměněného trestu domácího vězení nebo obecně prospěšných prací, rozhodne soud o výkonu trestu již dříve stanoveného náhradního trestu v příslušné věznici.

Jestliže byl peněžitý trest uložen výlučně za nedbalostní trestný čin, tak ihned po zaplacení peněžitého trestu se na odsouzeného hledí, jako by odsouzen nebyl, což znamená, že odsouzení nebude uváděno ani ve výpisu z rejstříku trestů. Jestliže ale šlo o odsouzení za úmyslný trestný čin, může odsouzený žádat o zahlazení nejdříve až za rok po zaplacení peněžitého trestu. V takovém případě je tedy nutná žádost, nejedná se o automatické zahlazení jako u nedbalostních trestných činů.

 

Další informace o trestech najdete v článku Systém trestů.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---