Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání. 

K podmíněnému propuštění z výkonu trestu musí být splněny následující podmínky:

• odsouzený již vykonal zákonem stanovenou poměrnou část trestu,
• odsouzený svým chováním a plněním povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení a
• lze důvodně očekávat, že odsouzený povede řádný život nebo pokud soud přijal záruku za dovršení nápravy odsouzeného.

Zásadně platí, že odsouzený může být propuštěn po výkonu poloviny uloženého trestu. Pokud trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta republika, počítá se polovina z takto zmírněného trestu.

Jestliže ale jde o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé a nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin), je možné podmíněné propuštění již po třetině trestu. Naopak, v případě některých závažných trestných činů, vyjmenovaných v zákoně a v případech, kdy byl uložen výjimečný trest, lze odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody propustit až po vykonání dvou třetin z uloženého trestu. Byl-li odsouzenému uložen výjimečný trest odnětí svobody na doživotí, může být podmíněně propuštěn nejdříve po dvaceti letech od počátku výkonu trestu.

V případě odsouzení pro přečin (tj. nedbalostní trestný čin nebo úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody na dobu nejvýše 5 let) umožňuje zákon výjimečně odsouzeného podmíněně propustit ještě před uplynutím zákonem stanovené výměry trestu (tedy před uplynutím poloviny a u prvotrestaných před uplynutím třetiny trestu) . V takovém případě je třeba, aby odsouzený  prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba. Zároveň odsouzený musí doložit i souhlasné stanovisko ředitele věznice. Pokud soud takové žádosti vyhoví, může, pokud to považuje za nutné, odsouzenému uložit nějaké omezující opatření, a to buď aby složil peněžitou záruku, nebo aby odpracoval nějaké práce k veřejnému blahu, nebo aby se v určeném čase zdržoval ve svém obydlí. Pokud tato omezení odsouzený nedodrží, bude muset zpátky do vězení, aby dovykonal zbytek trestu odnětí svobody.

Při propuštění je odsouzenému stanovena zkušební doba na jeden rok až sedm let, pokud byl odsouzen za zločin (tedy za úmyslný trestný čin, u kterého zákone umožňuje uložení trestu odnětí svobody na dobu delší než 5 let). Jestliže byl odsouzen pouze za přečin (viz výše), je zkušební doba až tři roky (dolní hranice zkušební doby stanovena není). Pokud v této zkušební době nepovede odsouzený řádný život, rozhodne soud o tom, že odsouzený zbytek trestu vykoná v příslušné věznici.

V rámci zkušební doby může soud podmíněně propuštěnému uložit i to, aby se podroboval dohledu  probačního úředníka. Pokud podmíněně propuštěný nebude plnit podmínky uloženého dohledu, je to opět důvodem k nařízení výkonu zbytku nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Na našich stránkách najdete i vzor žádosti o podmíněné propuštění. Leták, ve kterém jsou formou odpovědí na otázky popsány základní charakteristiky dohledu v rámci podmíněného propuštění, jakož i práva a povinnosti odsouzeného, si můžete stáhnout zde. Původcem letáku je Probační a mediační služba ČR.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---