Odvolání a další opravné prostředky v trestním řízení

Stránky: 1 2

Odpor

Odpor je řádným opravný prostředkem proti trestnímu příkazu. Odpor mohou podat jen obviněný (nebo jeho obhájce) a státní zástupce, nikoliv poškozený. Ve prospěch obviněného mohou odpor podat též osoby oprávněné podat v jeho prospěch odvolání, tedy příbuzní v přímém pokolení, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Těmto osobám se ale trestní příkaz nedoručuje, o jeho existenci se tedy musejí dovědět jinak, nejčastěji od samotného obviněného. Lhůta k podání odporu jim běží od okamžiku, kdy byl trestní příkaz doručen obviněnému. Odpor na rozdíl od odvolání nemusí být zdůvodněn, na druhou stranu je dobré odůvodnění uvést, aby soud mohl opatřit případné další důkazy, které by mohly mít na nové rozhodnutí vliv.

Podání odporu na rozdíl od odvolání a stížnosti nemá devolutivní účinky, tzn. věc se nepostupuje nadřízenému soudu. Podáním odporu se vydaný trestní příkaz bez dalšího ruší a soud nařídí ve věci hlavní líčení, při němž bude rozhodnuto rozsudkem , nenastanou-li důvody pro vydání jiného rozhodnutí. Rozsudek v hlavním líčení přitom může být pro obžalovaného příznivější, ale i nepříznivější.

Odpor se stejně jako odvolání podává ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného trestního příkazu.

Mimořádné opravné prostředky

Obnovu pravomocně skončeného trestního řízení může povolit ten soud, který v původní věci rozhodoval v prvním stupni nebo takový soud, který by rozhodoval o obžalobě, pokud trestní řízení skončilo ještě před podáním obžaloby. Návrh na povolení obnovy může podat státní zástupce, odsouzený a osoby, které mohou podle zákona podat za obžalovaného odvolání. Obnovu řízení lze povolit jen tehdy, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které v době původního rozhodování nebyly k dispozici a které mohou vést k jinému rozhodnutí. Návrh na povolení obnovy může být podán ve prospěch i v neprospěch odsouzeného. Pokud soud obnovu řízení povolí, zruší napadené rozhodnutí a v trestním řízení se pokračuje tam, kde původně skončilo.

Dovolání lze podat jen proti rozhodnutí soudu ve věci samé a jen v případě, že ve věci rozhodoval i soud druhého stupně (tzn., že ve věci již dříve bylo podáno odvolání nebo stížnost). Trestní řád přesně vymezuje proti kterým rozhodnutím a z jakých důvodů lze dovolání podat. Dovolání může podat jen nejvyšší státní zástupce nebo obžalovaný, který ovšem vždy musí být zastoupen obhájcem. Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, a to nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O dovolání pak rozhoduje Nejvyšší soud České republiky.

Stížnost pro porušení zákona může podat ministr spravedlnosti, a to proti jakémukoliv pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo vydáno na základě vadného postupu řízení. Trestní řád však vymezuje důvody, pro které lze stížnost pro porušení zákona podat. O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud České republiky, odsouzený musí být v řízení zastoupen obhájcem. Pokud nejvyšší soud dospěje k závěru, že zákon byl porušen ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.

(Vzory některých opravných prostředků a dalších písemností najdete v rubrice Vzory písemností)

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---