Narovnání

Vedle podmíněného zastavení trestního stíhání je narovnání jedním ze způsobů, jak vyřídit trestní věc bez toho, aby bylo rozhodováno o vině a trestu. Trestní řád v těch méně společensky závažných případech, kdy je evidentní, že pachatel trestného činu pouze „ustřelil“, ale jinak žije řádně, nabízí možnost tzv. odklonu od klasického průběhu trestního řízení, tj. nabízí možnost, jak věc vyřešit bez rozhodnutí o vině a trestu. Mezi tyto odklony patří jednak narovnání a jednak podmíněné zastavení trestního stíhání.

Princip spočívá v tom, že obviněný složí přiměřenou finanční částku na účet soudu s tím, že zároveň uvede, komu má být tato částka poukázána a musí být určena na veřejně prospěšné účely (nemocnice, dětské domovy apod.). Nejméně polovina z této částky přitom musí být určena pro fond na pomoc obětem trestné činnosti. Pokud soud s navrženým narovnáním souhlasí, schválí ho a zároveň trestní stíhání zastaví.

Složení finanční částky na veřejně prospěšné účely ovšem není jedinou podmínkou pro schválení narovnání. K tomuto může soud přistoupit pouze tehdy, jedná-li se o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let, obviněný prohlásil, že trestný čin spáchal, nahradil škodu nebo se o náhradě škody dohodl a se schválením narovnání souhlasí i poškozený. Vyřízení věci narovnání přitom musí být přiměřené též vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a k osobě obviněného, takže se nemůže stát, že člověk, který má dost peněz se opakovaně bude vyhýbat odsouzení narovnáním.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---