Důkazy a hodnocení důkazů
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Nelze použít pouze ten důkaz, který byl získán nezákonným donucením nebo hrozbou. Takový důkaz lze použít pouze proti osobě, která uvedeným způsobem jiného nutila nebo vyhrožovala. Rovněž nelze zcela použít důkaz, který byl získán nezákonným postupem (např. záznamy telefonních odposlechů, provedených bez nařízení soudu).
Nejčastěji prováděnými důkazy jsou
- výpověď obviněného,
- výpovědi svědků,
- znalecké posudky a odborná vyjádření z různých oborů (např. zdravotnictví, daktyloskopie, mechanoskopie, písmoznalectví a mnoho dalších),
- listinné důkazy,
- věcné důkazy.
Provedení důkazu může navrhnout kterákoliv ze stran trestního řízení, tedy nejen státní zástupce, ale i obžalovaný, poškozený či zúčastněná osoba. Dokonce i soud sám, považuje-li to za nutné, může provést důkaz, který nikdo nenavrhoval. Na druhou stranu to neznamená, že soud musí provést každý důkaz, který některá ze stran navrhne. Někdy je totiž zřejmé, že další dokazování je nadbytečné, neboť situace je dostatečně prokázána již provedenými důkazy, nebo je zřejmé, že navrhovaný důkaz nemůže přinést žádný nový poznatek v daném řízení.
Další otázkou je hodnocení důkazů. Ne každý důkaz je dostatečně věrohodný (např. svědek lže nebo odborné vyjádření není dostatečně jednoznačné). Soud proto musí hodnotit nejen každý důkaz zvlášť, ale i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti, aby mohl jednoznačně bez pochyb rozhodnout o vině obžalovaného, případně aby obžalovaného mohl obžaloby zprostit.
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku |