Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad
Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.
Jak amnestie probíhá
Na jednom zpravodajském serveru jsem se dočetl, že ředitel vězeňské služby prohlásil, že okamžitě po vyhlášení amnestie začal být vytvářen seznam vězňů, na které se amnestie vztahuje a že tito vězni budou propuštěni dne 2.1. 2013. Taková informace je zcela mylná, takto to nefunguje. O použití amnestie nerozhodují věznice, ale soud. Soud musí přezkoumat každý jednotlivý případ a rozhodnout, zda se na něj amnestie vztahuje. Následně o tom vydá usnesení, proti kterému může státní zástupce i odsouzený podat stížnost. Na podání stížnosti jsou tři dny. Pokud v této lhůtě nikdo stížnost nepodá, tak teprve tehdy usnesení nabude právní moci a odsouzený (pokud o použití amnestie bylo rozhodnuto kladně) může být z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn. Pokud proti usnesení bude podána stížnost, bude o věci dále rozhodovat krajský soud.
V praxi to ale je mnohem rychlejší. Aby nedocházelo ke zbytečným průtahům, je rozhodnutí o amnestii okamžitě oznamováno státnímu zástupci i odsouzenému ve věznici. Pokud soud rozhodne kladně o použití amnestie a státní zástupce ani odsouzený nemají proti takovému rozhodnutí námitek, vzdají se na místě stížnosti a rozhodnutí okamžitě nabývá právní moci. V takovém případě pak může být odsouzený okamžitě propuštěn. Celá amnestie tak i v těch největších věznicích může být skončena zhruba během týdne.
To, co jsme popisovali v předchozích odstavcích, se ale týká jen nepodmíněných trestů odnětí svobody, resp. těch odsouzených, kteří v době vyhlášení amnestie jsou ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici. Amnestie se ale týká i dalších trestů (viz níže). Tam to již tak rychle nejde, vše probíhá již standardní cestou. Soud rozhodne a usnesení rozešle státnímu zástupci a odsouzenému. Takových případů jsou desítky tisíc, takže může trvat i několik měsíců, než se všechny případy podaří přezkoumat. Nemá proto cenu telefonovat nebo chodit na soud a ptát se na váš případ, soud vám stejně nic neřekne, protože musí pracovat postupně, aby si v práci nevytvořil chaos.
Na co se amnestie vztahuje
Amnestie se vztahuje jen na tresty, jež byly uloženy rozsudky, které nabyly právní moci nejpozději dne 31.12. 2012. Pokud trest byl uložen rozsudkem sice ještě v roce 2012, ale před 1.1. 2013 nenabyl právní moci, tak se na něj amnestie nevztahuje. Stejně tak se amnestie nevztahuje na trestné činy, ohledně nichž ke dni 31.12. 2012 nebylo trestní stíhání skončeno. Pokud tedy proti někomu probíhá trestní stíhání, které k tomuto dni není skončeno, nic nebrání v tom, aby takové trestní stíhání pokračovalo a aby obviněný byl odsouzen. Jedinou výjimkou jsou ta trestní řízení, která trvají déle, než 8 let, tedy ta, která byla zahájena před 1.1. 2005. Tato trestní stíhání musejí být zastavena (to se ale netýká případů, kde je trestní stíhání vedeno proti uprchlému a případů, kdy je vedeno trestní řízení pro trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody převyšující 10 let).
Amnestie se nevztahuje na všechny tresty, ale jen na některé, konkrétně na tyto:
1. Nepodmíněné tresty odnětí svobody do 1 roku – na tyto tresty se amnestie vztahuje bez jakýchkoliv podmínek. Všichni, komu byl uložen trest odnětí svobody nejvýše na jeden rok, tedy musejí být z věznice propuštěni nebo do ní nemusejí nastupovat, pokud dosud trest nenastoupili. Pokud odsouzený vykonává více trestů, které mu byly uloženy postupně, tak se každý trest posuzuje samostatně. Např. pokud někdo má uložen jeden trest osm měsíců nepodmíněně a druhý na jeden rok nepodmíněně, tak se na něj amnestie vztahuje, protože ani jeden z trestů nepřesáhl jeden rok. Pokud ale např. první trest je na osm měsíců a druhý na 13 měsíců, tak se amnestie vztahuje jen na ten první trest (na ten druhý by se také mohla vztahovat, ale již za splnění dalších podmínek – k tomu viz níže výklad k trestu odnětí svobody do dvou let).
2. Nepodmíněné tresty odnětí svobody přesahující jeden rok ale nepřevyšující dva roky – v tomto bodě se amnestie vztahuje na všechny odsouzené, kromě následujících výjimek
- amnestie se v tomto případě nevztahuje na zločiny, kterými byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví
- amnestie se také nevztahuje na zločiny proti životu a zdraví, zločiny proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a zločiny proti rodině a dětem
- rovněž se v tomto bodě amnestie nevztahuje na ty odsouzené, kteří v posledních pěti letech (tedy v době od 1.1.2008 do 31.12. 2012) byli kromě trestu, kterého by se amnestie měla týkat, odsouzeni k jinému nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo pokud v této době byli z nepodmíněné trestu odnětí svobody propuštěni
Amnestie v tomto bodě je v podstatě podmíněná. Pokud totiž odsouzený v době odpovídající lhůtě pro zahlazení odsouzení (počítáno od propuštění na amnestii) spáchá nějaký další trestný čin, tak se amnestie „ruší“ a odsouzený bude muset trest odnětí svobody, na nějž se amnestie vztahovala (případně zbytek tohoto trestu) vykonat.
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku |