Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad

Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.

Zabezpečovací detence

Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.

Polehčující a přitěžující okolnosti

Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat. 

Vazba

Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.

Spolupracující obviněný (korunní svědek)

V médiích se čas od času objeví zpráva o tom, že některého obviněného se podařilo usvědčit díky korunnímu svědkovi. Pojem korunní svědek české trestní právo nezná, je to v podstatě zjednodušující pojem používaný novináři. Ve skutečnosti je za korunního svědka označována osoba, o které trestní zákoník a trestní řád hovoří jako o spolupracujícím obviněném.

Pokuta neboli peněžitý trest

V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.

Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.