Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad

Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.

Peněžitá záruka (kauce)

Kauce (z latinského cautio – záruka) je obecně vžitým pojmem. Trestní řád pojem kauce nepoužívá, hovoří o peněžité záruce. Ta se použije tehdy,pokud sice jsou dány důvody vazby obviněného, ale vzhledem k osobě obviněného lze dostatečně důvodně předpokládat, že vazba může být nahrazena právě složením přiměřené peněžní částky.

Souhlas poškozeného k trestnímu stíhání

Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.

Zabezpečovací detence

Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.

Nutná obhajoba

Každý obviněný má právo hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce. Obhájcem může být jen osoba zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory.

Každý obviněný se tedy může svobodně rozhodnout, zda se bude hájit sám nebo zda si zvolí obhájce. V některých případech však obviněný obhájce mít musí, a to případně i proti své vůli. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby.

Nepříčetnost

Nepříčetnost pachatele je důležitou okolností, vylučují protiprávnost jednání pachatele činu, který by byl za jiných okolností posouzen jako trestný čin. Znamená to, že kdo se dopustí jinak trestného jednání ve stavu nepříčetnosti, není za takové jednání trestně odpovědný a nemůže být tedy trestně stíhán, resp. nemůže být uznán vinným trestným činem.