Soudní řízení je proces, vedoucí k rozhodnutí soudu v konkrétní věci. V zásadě rozlišujeme řízení ve věcech občanskoprávních, řízení ve věcech trestních, a řízení ve správním soudnictví, každé z nich má jiný průběh a také jiný výsledek. Zvláštní druh řízení probíhá u nejvyšších soudů a u Ústavního soudu. V řízení soud činí řadu úkonů: například v občanskoprávním řízení soud přijme od žalobce žalobu, zašle ji žalovanému, počká na jeho vyjádření, nařídí ve věci jednání, vyhlásí rozsudek, který posléze doručí účastníkům řízení, vyčká, zda se účastníci odvolají a pokud ano, zašle spis odvolacímu soudu, atd. V trestním řízení nejprve probíhá vyšetřování, poté státní zástupce sepíše a podá soudu obžalobu, která je předmětem řízení před soudem v tzv. hlavním líčení.
Synonyma:
spor (pouze v občanskoprávních věcech sporných), proces
Použití:
Soudní řízení skončilo už po dvou měsících – žalobce vzal žalobu zpět. Během soudního řízení proběhlo celkem šest jednání, než byl vyhlášen rozsudek.
Výkon spravedlnosti v České republice zajišťují nezávislé soudy za účasti dalších subjektů, např. advokátů, notářů, státních zastupitelství apod.. Je to poměrně velký a finančně náročný kolos. Jak tento kolos funguje se dovíte v tomto článku.
K projednávání obžaloby je příslušný soud. Každá konkrétní trestní věc je podle rozvrhu práce přidělena konkrétnímu soudci. Ten věc projedná buď jako samosoudce, nebo musí k projednání přizvat celý senát, jemuž při hlavním líčení předsedá.
Slovy zákona (o soudech a soudcích) je předseda orgánem státní správy soudů. Fungování soudů se totiž děje na dvou úrovních; jednak to je výkon soudnictví, který provádějí nezávislí soudci (nezávislí v tom smyslu, že rozhodují toliko na základě zákona a nikoliv na příkaz) a jednak je to správa soudnictví, tedy záležitosti týkajícíse hospodaření soudů. Úkolem předseda soudu je zajišťování toho, aby bylo kde soudit, aby měl kdo soudit, jinými slovy řídí všechny ekonomické, personální a organizační záležitosti. Předseda soudu nesmí z titulu své funkce zasahovat do jednotlivých soudních řízení. Nemůže soudcům přikazovat, jak mají vést řízení, nemůže ani měnit nebo rušit soudní rozhodnutí. Zkrátka a dobře není v žádném případě odvolacím orgánem. Je prostě soudním manažerem odpovědným za řádný chod „firmy“.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Žalovaný si stěžoval u předsedy soudu na rozsudek, se kterým nesouhlasil; předseda jej ale poučil, že není v jeho pravomoci zasahovat do soudních řízení a že proti rozsudku mohl žalovaný podat odvolání.
Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.
Synonyma:
soudce
Použití:
O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát.
Ke každému soudu přicházejí denně stovky nových žalob, exekučních návrhů, obžalob a návrhů na potrestání a dalších podání, která jsou důvodem k založení nového spisu. Každé takové podání přijde nejprve do podatelny soudu.
