Rada by jsem se zeptala,co delat pokud byl pritel odsouzen za podvod (jeho firma krachovala a on nesplatil fakturu ), pote odjel do ciziny a tam pobyva v soucasne dobe o svem stihani se dozvedeli rodice z novin. Může žádat o milost presidenta pokud mu rozsudek nebyl doručen? Co může udělat až by se vrátil aby nešel rovnou do vězení?
Z vašeho dotazu jsem nepochopil, zda trestní stíhání vašeho přítele již bylo skončeno či nikoliv. Pokud dosud nebylo skončeno, je na něho pravděpodobně vydán mezinárodní zatykač a pokud bude zatčen, může být vzat do vazby. Pokud by se ovšem přihlásil sám, bylo by to soudem zřejmě chápáno jako snaha o spolupráci a byla by tu tedy šance, že do vazby nebude muset.
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.
Jsem v roli svědka, jednou jsem vypovídal cca před 1,5 rokem a teď mám výzvu k doplnění výpovědi. Vlivem procesu zapomínání, nejsem schopen věc a sled událostí relevantně popsat. Co mám dělat, nechci abych budil dojem, že vypovídat nechci, ale nic o čem nejsem 100% přesvědčen, říkat nebudu. Jaká má práva jako svědek?
To, co popisujete je naprosto přirozené. Každý člověk zapomíná. Na začátku výslechu klidně upozorněte na to, že pro delší dobu, která uběhla, si již události nepamatujete naprosto přesně. Rozhodně je to lepší, než tvrdit něco, co by nemusela být pravda.
Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.
Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného.
O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.
