Dobrý den, jen bych se chtěla informovat když jsem již podala trestní oznámení,ale nepožádala jsem o její výsledky zda mě budou informovat a za jak dlouhou dobu by se situace mohla vyřešit. Nějak s tím nemám zkušenosti tak bych poprosila o radu.
Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. O vyrozumění o učiněných opatřeních lze požádat v uvedené lhůtě i dodatečně. Jestliže ale jste sama poškozena trestným činem, který jste oznámila, tak se také dozvíte, jak celá věc skončila. Pokud by totiž došlo k odložení věci případně k zastavení trestního stíhání, musí vás o tom policie (případně státní zástupce) vyrozumět a vy budete mít právo proti usnesení o odložení věci či zastavení trestního stíhání podat stížnost. Pokud bude na základě vašeho oznámení zahájeno trestní stíhání a státní zástupce se rozhodne podat obžalobu, budete vyrozuměna jako poškozená i o podání obžaloby a následně i o konání hlavního líčení před soudem (pokud soud nerozhodne trestním příkazem).
Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
Bohužel, stále větší část populace se nejméně jednou za život dostane do situace, kdy je poškozena trestným činem spáchaným jinou osobou. Pokud se to stane právě vám, víte jaká máte práva?
dobrý den, přítel má z rozhodnutí soudu z roku 2005 uhradit poskozenemu skodu.Zatim uhradil pouze cast. Ma pravo po nem poskozny pozadovt uroky z prodleni dle reposazeb, kdyz skoda a rozhodnuti o uhrade byli pred 29.4.2005, kdy tyto reposazby vstoupili v platnost…? Dekuji za odpověď
Poškozený by samozřejmě mohl společně s náhradou škody požadovat i úroky z prodlení, a to podle právní úpravy platné v době prodlení (tzn. v sazbě odvozené dnes od reposazby, dříve od diskontní sazby).
Škoda je vyčíslitelná újma způsobená protiprávním jednáním. Ten, komu byla škoda způsobena, může po škůdci žádat náhradu škody. Hradí se jednak skutečná škoda, jednak ušlý zisk. Skutečnou škodou může být například škoda na věcech nebo poškození zdraví. V případě škody na zdraví se hradí jednak bolestné, jednak ztížení společenského uplatnění, a to podle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MZ). Hradí se také léčebné výdaje, jednorázové odškodné za usmrcení blízké osoby nebo pohřebné. To všechno je skutečná škoda, kterou lze spočítat nebo určit s pomocí prováděcích právních předpisů. Řízení o náhradu škody probíhá u okresních soudů. Není však vyloučeno, aby poškozený ve zvláštním soudním řízení – o ochranu osobnosti – požadoval po škůdci také náhradu nemajetkové újmy. Takové řízení se vede u krajských soudů a připadá v úvahu pouze tehdy, pokud onen protiprávní zásah způsobil závažnou újmu na základních osobnostních právech člověka.
Synonyma:
újma
Použití:
Nabouráním automobilu vznikla žalobci nejen věcná škoda, ale přišel i o zisk z podnikání za tři dny, kdy nemohl navštěvovat své klienty.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda je možné při soudním řízení rozhodnout bez přítomnosti poškozeného ? Jedná se o trestný čin. Pokud si poškozený doručovanou zásilku o předvolání nevyzvedl, hrozí mu nějaká pokuta ? Děkuji za odpověď.
Zásadně lze při hlavním líčení rozhodnout bez poškozeného. Poškozený má právo, nikoliv povinnost, se účastnit hlavního líčení, a pokud toho nevyužije, je to jeho věc.Poškození jsou traumatizováni nejen skutečností, že jsou to právě oni, komu bylo trestným činem ublíženo, ale i skutečností, že musejí, a třeba i opakovaně, přijít na policii a k soudu, což jim bezpochyby není příjemné. Na druhou stranu, jestli chtějí, aby pachatel byl usvědčen a potrestán, aby nemohl škodit dále, musejí se překonat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Na druhou stranu, ten, kdo je v trestním řízení poškozeným, ve většině případů bývá i důležitým svědkem. Pokud tedy poškozený je k soudu předvolán zároveň jako svědek, je jeho povinností se dostavit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí uložení pořádkové pokuty do výše až 50.000,- Kč, která může být ukládána i opakovaně. Navíc vás soud může nechat předvést policií, takže kromě pokuty budete mít ještě ostudu mezi sousedy nebo spolupracovníky, záleží, kde si vás policisté vyzvednou. Pokud si poškozený zásilku nevyzvedl na poště, záleží další postup soudu zase na tom, zda poškozeného potřebuje vyslechnout jako svědka, či nikoliv. Pokud není třeba poškozeného vyslýchat, nenutí nic soud k tomu, aby se snažil nějak donutit poškozeného k vyzvednutí zásilky. Pokud si ovšem obsílku nepřevezme poškozený, kterého je třeba vyslechnout jako svědka, soud může opět za poškozeným poslat policisty a pokud dojde k závěru, že poškozený si zásilku nevyzvedl úmyslně, může mu opět být uložena výše uvedená pořádková pokuta.
