Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Tato skutečnost odsouzenému pak do určité míry komplikuje život, pokud , např. při vstupu do zaměstnání, předkládá výpis z rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají proto možnost požádat o zahlazení svých odsouzení, což v praxi znamená především skutečnost, že se na ně bude hledět jako by odsouzeni nebyli a zahlazené odsouzení se již nebude ve výpisu z rejstříku trestů uvádět.
Právo je obor, v němž jsou velmi často užívány latinské výrazy. Některé jsou používány proto, že jimi lze jednoduše vyjádřit skutečnost, kterou by bylo třeba v českém jazyce složitě opisovat a takové výrazy jsou často přejímány i širší veřejností. V jiných případech, zejména advokáti používají latinské obraty, aby svým klientům dokázali, že opravdu vystudovali vysokou školu a že hájit jejich zájmy není nic jednoduchého. Z tohoto důvodu se pak některá soudní jednání stávají spíše divadlem určeným pro neprávníky, než konstruktivním řešením sporu. Latinských právnických výrazů jsou stovky, u většiny z nich však ani zkušení právníci neznají jejich přesný význam a proto se nepoužívají. V následujícím článku jsou uvedeny latinské termíny, které jsou nejčastěji používané v trestním řízení.
Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.
Trestní zákon zná několik skutkových podstat trestných činů, které buď směřují proti veřejnému činiteli nebo které naopak mohou spáchat veřejní činitelé.
Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.