Výklad pojmů trestního řízení

V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.

Pokuta neboli peněžitý trest

V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.

Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.

Probační a mediační služba

Probační a mediační služba je zákonem zřízená organizace, která pomáhá s řešením konfliktů vyvolaných trestnou činností a zajišťuje výkon alternativních trestů. V rámci probace Probační a mediační služba především zajišťuje dohled nad podmíněně odsouzenými, zprostředkovává výkon trestu obecně prospěšných prací (najde pro odsouzeného vhodného poskytovatele práce) a zajišťuje dohled nad výkonem tohoto trestu.

Popis skutkových podstat trestných činů

Po kliknutí na odkaz se otevře nová stránka se zákonným popisem skutkové podstaty označeného trestného činu. Uvedeny jsou pouze nejčastěji stíhané trestné činy.

Nový trestní zákoník – tresty

Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.

Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.

Zahlazení odsouzení

Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Tato skutečnost odsouzenému pak do určité míry komplikuje život, pokud , např. při vstupu do zaměstnání, předkládá výpis z rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají proto možnost požádat o zahlazení svých odsouzení, což v praxi znamená především skutečnost, že se na ně bude hledět jako by odsouzeni nebyli a zahlazené odsouzení se již nebude ve výpisu z rejstříku trestů uvádět.