V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Vážení, zajímalo by mne, jak se počítá u stížnosti třídenní lhůta.Zda se do této lhůty započítávají soboty, neděle a svátky. Když se pošta vyzvedne v pátek je sobota, neděle a pondělí je státem uznaným svátkem, tak do kdy je nutné stížnost podat. Předem děkuji za odpověď.
Je zřejmé, že máte na mysli lhůtu pro podání stížnosti proti usnesení. Tato lhůta je třídenní a počítá se od okamžiku, kdy vám bylo usnesení oznámeno. Zde poměrně často dochází k omylu osob podávajících si stížnosti.
Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?
Dobrý den, jen bych se chtěla informovat když jsem již podala trestní oznámení,ale nepožádala jsem o její výsledky zda mě budou informovat a za jak dlouhou dobu by se situace mohla vyřešit. Nějak s tím nemám zkušenosti tak bych poprosila o radu.
Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. O vyrozumění o učiněných opatřeních lze požádat v uvedené lhůtě i dodatečně. Jestliže ale jste sama poškozena trestným činem, který jste oznámila, tak se také dozvíte, jak celá věc skončila. Pokud by totiž došlo k odložení věci případně k zastavení trestního stíhání, musí vás o tom policie (případně státní zástupce) vyrozumět a vy budete mít právo proti usnesení o odložení věci či zastavení trestního stíhání podat stížnost. Pokud bude na základě vašeho oznámení zahájeno trestní stíhání a státní zástupce se rozhodne podat obžalobu, budete vyrozuměna jako poškozená i o podání obžaloby a následně i o konání hlavního líčení před soudem (pokud soud nerozhodne trestním příkazem).
Dovolání je tzv. mimořádným opravným prostředkem. Lze jím napadnout některá již pravomocná rozhodnutí (odvolacího soudu). To platí jak pro řízení občanskoprávní tak pro řízení trestní. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutno podotknout, že mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá mimo jiné právě v tom, že jím nelze napadnout každé rozhodnutí odvolacího soudu; možnost podat dovolání je procesními předpisy značně zúžena. Obecně platí, že v dovolacím řízení musí být dovolatel zastoupen advokátem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Žalovaný se domnívá, že řízení u obou soudů trpělo procesními vadami, proto podal proti rozsudku krajského soudu dovolání. Nejvyšší soud velkou část dovolání odmítá.
Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku
Použití:
Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.