Trestní příkaz

Rozhodnutí, které může soud vydat bez projednání obžaloby v hlavním líčení, tedy tzv. "od stolu", jestliže důkazy, shromážděné v přípravném řízení policií a státním zástupcem umožňují bez pochyb rozhodnout o vině obviněného a o trestu.

Odvolání poškozeného proti rozsudku (vzor)

Poškozený má právo podat si odvolání proti rozsudku pouze v části, týkající se náhrady škody. Poškození tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků o vině nebo trestu. Pro poškozeného mohou nastat následující situace: 

Odvolání obžalovaného proti výroku o trestu (vzor)

Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal. 

Odpor proti trestnímu příkazu (vzor)

V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.

Jak se počítají lhůty pro odvolání

Vážení, zajímalo by mne, jak se počítá u stížnosti třídenní lhůta.Zda se do této lhůty započítávají soboty, neděle a svátky. Když se pošta vyzvedne v pátek je sobota, neděle a pondělí je státem uznaným svátkem, tak do kdy je nutné stížnost podat. Předem děkuji za odpověď.

Je zřejmé, že máte na mysli lhůtu pro podání stížnosti proti usnesení. Tato lhůta je třídenní a počítá se od okamžiku, kdy vám bylo usnesení oznámeno. Zde poměrně často dochází k omylu osob podávajících si stížnosti.

Odvolání a další opravné prostředky v trestním řízení

Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.