Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
brý den,byl jsem za nehodu v opilosti (2,5 promile) s lehkým zraněním odsouzen trestním příkazem k trestu odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem 12 měsíců a k zákazu vykonávaní činnosti (řízení) v délce 30 měsíců. Nikdy jsem nebyl trestně stíhán ani odsouzen. Je to můj první takovýto „úlet“. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, zda je nějaká šance na zmírnění trestu v odvolacím řízením, resp.zda má vůbec smysl se odvolávat. Zároveň bych se chtěl zeptat zda se do těch 12 měsíců zkušební doby podmíněného odkladu započítává doba až od nabytí právní moci rozsudku nebo doba od nehody a zda totéž platí i pro uložených 30 měsíců zákazu řízení, tj.jestli se započítává doba od kdy nehody, kdy mi policisté ŘP odebrali. Děkuji moc za odpověď
byla jsem odsouzena k promněne OPP,podala jsem odvolání ke Krajskému soudu o odklad z důvodu riz. těhotenství .v odvolání jsem podotkla na to že potřebnou dokumentaci předložím u jednáni.k hlavnímu líčení jsem nebyla pozvána a soud mi návrh zamít pro nedoložení potřebných dokumentů.prosím o radu jak dále postupovat
O stížnosti proti usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody rozhoduje stížnostní (tj. krajský) soud v neveřejném zasedání, tzn. že není nařízeno žádné jednání, ke kterému by se zvali obvinění a další osoby.
České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání
Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou.
Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu.