České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání
Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou.
Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu.
Jestliže je rozsudek pravomocný, je závazný pro všechny a nelze jej již měnit (kromě výjimek na základě mimořádných opravných prostředků) . Rozsudek soudu prvního stupně je pravomocný tehdy, jestliže se všechny osoby, oprávněné podat odvolání, práva odvolání vzdaly nebo odvolání nepodaly v zákonem stanovené osmidenní lhůtě anebo již podané odvolání vzaly zpět. Jestliže proti rozsudku bylo podáno odvolání, které nebylo vzato zpět, je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný okamžikem, kdy odvolací soud zamítne odvolání.
Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?
byla jsem odsouzena k promněne OPP,podala jsem odvolání ke Krajskému soudu o odklad z důvodu riz. těhotenství .v odvolání jsem podotkla na to že potřebnou dokumentaci předložím u jednáni.k hlavnímu líčení jsem nebyla pozvána a soud mi návrh zamít pro nedoložení potřebných dokumentů.prosím o radu jak dále postupovat
O stížnosti proti usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody rozhoduje stížnostní (tj. krajský) soud v neveřejném zasedání, tzn. že není nařízeno žádné jednání, ke kterému by se zvali obvinění a další osoby.
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
