Dopisy a balíky do věznice

Pravidla přijímání korespondence

Odsouzený má právo přijímat a na svůj náklad odesílat korespondenci bez omezení, pokud zákon nestanoví jinak. Vězeňská služba je oprávněna provádět kontrolu korespondence, přitom je oprávněna seznámit se s obsahem zasílaných písemností. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízení.

Trest odnětí svobody uložený v zahraničí může být vykonán i v české věznici

Český státní příslušník vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině (odsuzující stát) může být předán k výkonu tohoto trestu do České republiky na základě mezinárodní smlouvy, jejímž účastníkem je Česká republika, anebo na bezesmluvním základě při zaručení vzájemnosti, tj. pokud to připouští jak právo České republiky, tak právo odsuzujícího státu. Ve výjimečných případech (z humanitárních důvodů), jedná-li se o převzetí občana ČR s jeho souhlasem, lze cizozemské rozhodnutí v České republice uznat a vykonat i bez dalších podmínek.

Systém trestů

Zajímá vás, jaké tresty mohou české soudy uložit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek? Pokud ano, více se dozvíte v tomto článku.

Je možné telefonovat z věznice?

Může odsouzený telefonovat z věznice?

Odsouzenému se v odůvodněných případech umožní použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou. V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobou, než je osoba blízká. Náklady spojené s použitím telefonu hradí odsouzený.

Výběr z internetového zpravodajství 1.1.2012

• Přestupky už nepůjde zatajit. To je dobře.
• Vánoce ve vězení jsou smutné. Ti nejlepší vězni mohli na skok domů.
• Sprosťákům milost nenáleží – alespoň v jednom případě to platí.

Ústavní soud umožnil vězňům odvolávat se proti kázeňským trestům (ochrana práv vězňů)

Zpráva z tisku:

Soudy budou moci přezkoumávat kázeňské postihy vězňů, rozhodl Ústavní soud. Návrh na zrušení paragrafu, který to znemožňoval, podal Nejvyšší správní soud zabývající se případem vraha Alberta Žirovnického. Tomu byla v roce 2004 zamítnuta žaloba podaná kvůli pěti dnům samotky.