Zákon o výkonu trestu odnětí svobody – text zákona
.
Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
VYHLÁŠKA číslo 345
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 21. prosince 1999,
kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody
Výjimečným trestem se rozumí trest odnětí svobody na dobu dvaceti až třiceti let nebo trest odnětí svobody na doživotí. "Normální" trest odnětí svobody smí být uložen pouze nejvýše na dobu 20 let. Výjimečný trest lze uložit jen u těch trestných činů, kde to zákon výslovně dovoluje (jedná se samozřejmě o ty nejzávažnější trestné činy).
Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob po dobu celkem 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. Nestanoví-li vnitřní řád věznice počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše 4 osoby včetně nezletilých dětí. Nezletilé děti ve věku do 15 let se mohou zúčastnit návštěvy pouze v doprovodu osoby starší 18 let.
Naprostá většina pachatelů, kteří jsou odsuzováni za trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jsou během trestního stíhání ve vazbě, nemá žádné trvalé zaměstnání. Čas od času se ale stane, že i člověk, který je zaměstnán, se dostane do vazby nebo je odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co tedy je dál s jeho zaměstnáním?