Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Mladistvý je zvláštní označení obviněného, kterému je více než 15 let, ale ještě nedosáhl věku 18 let. Takový obviněný musí mít vždy obhájce. Orgány činné v trestním řízení nesmějí poskytovat informace, které by mohly vést k odhalení identity takového obviněného. Trestního řízení se účastní i orgán pověřený péčí o mládež (zpravidla odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu). V případě odsouzení se mu ukládá poloviční trest (u mladistvých se trest nazývá trestním opatřením), než jaký je ukládán dospělému pachateli.
Dobrý den,prosím poraďte: pokud bude nezletilý syn vyslýchán u soudu jako svědek, je možné nějak zařídit-zažádat(kde, a jakým způsobem), aby nebyl stresován přítomností obžalovaného? Má z něj samozřejmě strach. (nejde o rozvod ale o trestní řízení, kdy ho "kamarád" okradl) Děkuji
Pokud je vašemu synovi více než 15 let, bude s ním jednáno jako jakýmkoliv jiným svědkem. Soud může svědka vyslechnout v nepřítomnosti obviněného v případě, že je důvodná obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, jemuž nebo osobě jemu blízké hrozí v souvislosti se svědectvím vážné nebezpečí.
V posledních několika letech média opakovaně upozorňují na narůstající agresivitu dětí ve školách. Jde o otázku tzv. šikany mezi spolužáky. Řešení tohoto problému by mělo spočívat především na rodičích dětí, pedagogických pracovnících či psycholozích. Někdy však výchovné či terapeutické metody nepomáhají a potom nezbývá, než na pomoc přivolat orgány činné v trestním řízení.
