Zákon o odpovědnosti mládeže (§ 1-4): Obecná ustanovení
.
Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
V posledních několika letech média opakovaně upozorňují na narůstající agresivitu dětí ve školách. Jde o otázku tzv. šikany mezi spolužáky. Řešení tohoto problému by mělo spočívat především na rodičích dětí, pedagogických pracovnících či psycholozích. Někdy však výchovné či terapeutické metody nepomáhají a potom nezbývá, než na pomoc přivolat orgány činné v trestním řízení.