Dobrý den.Byl sem u soudu jako obvineny. Noviny poté uveřejnili mou fotku s celým mým jménem i bydlištěm. Soud byl odročen ale v tisku mě odsoudili už na 5 let. Mají právo uveřejnovat me celé jméno atd.?
Vaše otázka se týká presumpce neviny. Musíme se smířit s tím, že novináři jsou dnes chápáni jako další moc ve státě, která má zajistit kontrolu veřejnosti nad případným nezákonným chováním oficiálních mocenských složek. Na druhou stranu je spousta novinářů, které spíše zajímá prodejnost jejich článku, potažmo novin, pro které pracují. Informování o průběhu soudního řízení je spíše než veřejnou kontrolou honem za senzací, protože to zkrátka lidi chtějí a noviny se tak lépe prodávají a zpravodajské severy mají více návštěvníků a tím pádem více peněz za reklamu.
Rada Evropy, mezistátní organizace, jejímž členem Česká republika je, vydala dne 10. července 2003 po číslem Rec(2003)13 doporučení výboru ministrů k poskytování informací, týkajících se trestních řízení prostřednictvím médií.
Stručný průvodce novináře soudní terminologií
Sestavil Mgr. Michal Strnad, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové
Úvodem
Jazyk právníků je povětšinou nesrozumitelný a uchu protivný. Libuje si v přehršli podstatných jmen a nezná synonyma. Používá dlouhá souvětí s vnořenými vedlejšími větami, ve kterých se laik posléze utopí. Takto je alespoň právničtina vnímána veřejností. Každý žurnalista potom bere za svoji svatou povinnost předat čtenáři příběhy ze soudní síně v co nejsrozumitelnější podobě, má to často za následek zmatení pojmů a následně i čtenáře samotného. Vina však rozhodně neleží jen na bedrech zástupců médií. Naopak, hledejme ji stejnou měrou také u soudů a jejich reprezentantů, kteří rezignují na srozumitelné vyjadřování a tu z exhibicionismu, tu z nedostatku komunikačních dovedností popírají, že i právnická čeština je jen češtinou, a tedy nám všem společným mateřským jazykem.
Platí, že každý má znát právo a že neznalost zákona neomlouvá. Něco člověk pochytí ve škole, něco z každodenní zkušenosti, velký vliv na utváření právního vědomí ale mají média. Ačkoliv mnozí argumentují tím, že není úkolem tisku a televize vychovávat či dokonce vzdělávat čtenáře a diváka, nemění to nic na skutečnosti, že média právní vědomí aktivně vytvářejí a stejně tak deformují v případě, že neopatrně manipulují s právní terminologií. Ta je, stejně jako u jiných oborů, poměrně striktní. Nemá-li dojít k matení veřejnosti, je třeba nazývat věci jejich pravými jmény. To platí ve všech oborech: srdce je prostě srdcem a stejně tak není třeba vymýšlet synonyma či novotvary pro podvěsek mozkový, strnada zahradního nebo planetu.
Tento stručný slovníček nemá jinou ambici, než přiblížit Vám, zástupcům médií, srozumitelnou formou právní terminologii a usnadnit tak nelehkou práci při komentování soudní činnosti. Pevně doufám, že Vám prokáže cennou službu, nejlépe za podpory tiskových mluvčích jednotlivých soudů, kteří Vám ochotně poskytnou všechny důležité informace ve stručné a srozumitelné podobě.
Tato drobná pomůcka rozhodně není dokonalá, proto rád uvítám Vaše připomínky a náměty na e-mailové adrese pravnictina at gmail.com
Dobrý den.mam právo jako svědek u soudu aby nebyli přítomni novináři?
Pokud není důvod pro vyloučení veřejnosti, např. z důvodu ohrožení mravnosti nebo státního tajemství, nelze novináře z jednání vyloučit, protože každé jednání j e v zásadě veřejné. Rovněž v případě, že by byly důvody k utajení svědka, zařídí předseda senátu, aby totožnost svědka nikdo, tedy ani novináři nezjistil. V takových případech také obvykle daného svědka ani nikdo v jednací síni nevidí.
Zákonem číslo 207/2011 Sb. byl novelizován trestní řád. Novela podrobněji upravuje, které informace o konkrétním trestním řízení nelze zveřejňovat. Tento zákon tedy upravuje nejen postup orgánů činných v trestním řízení, ale týká se i dalších osob, např. novinářů. Těmi je tento předpis označován jako „náhubkový zákon“.
