Ústavní soud umožnil vězňům odvolávat se proti kázeňským trestům (ochrana práv vězňů)

Zpráva z tisku:

Soudy budou moci přezkoumávat kázeňské postihy vězňů, rozhodl Ústavní soud. Návrh na zrušení paragrafu, který to znemožňoval, podal Nejvyšší správní soud zabývající se případem vraha Alberta Žirovnického. Tomu byla v roce 2004 zamítnuta žaloba podaná kvůli pěti dnům samotky.

Albert Žirovnický odpykávající si trest za vraždu dostal v roce 2004 pět dní na samotce kvůli tomu, že měl v cele nepovolené předměty.

Proti tomuto rozhodnutí podal Žirovnický žalobu, soudy ji ale odmítly s vysvětlením, že výsledek kárného řízení přezkoumávat nelze. Jedinou výjimkou by byl podle jejich rozhodnutí kázeňský trest v podobě propadnutí věci, který je přezkoumatelný i podle současné úpravy.

Podle NSS je napadený paragraf protiústavní. Žirovnický upozornil na to, že kázeňské postihy mohou fakticky zpřísnit výkon trestu a mají dlouhodobější dopad. Například zabraňují pozdějšímu přeřazení do věznice s mírnějším režimem a podmíněnému propuštění z výkonu trestu.

Ústavní soud dal Žirovnickému za pravdu a rozhodl pro zrušení sporného paragrafu od konce června příštího roku. „Ústavní soud rozhodl, že se jedná o důležitý zásah do základních práv a svobod, který se příčí se zárukou práva na spravedlivý proces,“ uvedla Pelcová.

Citováno ze zpravodajského serveru idnes.cz (zpráva z 22.10. 2010)

Vysvětlující komentář:

Ústavní soud se při svém rozhodování ve výše popsané věci zabýval ochranou práv vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody.  Každý vězeň je povinen dodržovat kázeň během výkonu trestu odnětí svobody. Pokud poruší zákonem stanovená pravidla výkonu trestu a dopustí se tak kázeňského přestupku, může mu být uložen kázeňský trest. Zákon zná více druhů kázeňských trestů, konkrétně mohou být   odsouzenému uloženy tyto kázeňské tresty:

• důtka,
• snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců,
• zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,
• pokuta až do výše 1 000 Kč,
• propadnutí věci,
• umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení,
• celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů,
• umístění do samovazby až na 20 dnů,
• odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny.

Podle současné právní úpravy je rozhodování o kázeňských trestech v pravomoci ředitele věznice. Ten k tomu může zmocnit i konkrétního pracovníka věznice. Proti rozhodnutí o kázeňském trestu si odsouzený může podat stížnost. Pokud byl kázeňský trest uložen pracovníkem věznice, rozhoduje o stížnosti ředitel věznice. Pokud byl kázeňský trest uložen ředitelem věznice, rozhoduje o stížnost generální ředitel vězeňské služby. Zákon v současné podobě výslovně vylučuje, aby si odsouzený mohl proti kázeňskému trestu podat žalobu u soudu.

 Ústavní soud (konkrétně jde o nález z 29.9. 2010, spisová značka Pl.ÚS 32/08) dospěl k závěru, že výše popsaná úprava je protiústavní. Konstatoval, že některé z kázeňských trestů (zejména ty, které spočívají v odděleném umístění nebo v samovazbě odsouzeného), jsou významným zásahem do osobnostních práv odsouzeného. Podle ústavy, resp. listiny základních práv a svobod, má každý, proti němuž byl uplatněn zásah do těchto osobnostních práv, domáhat se ochrany u soudu. Ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody, které výslovně vylučovalo soudní žalobu, je tedy dle názoru ústavního soudu protiústavní. Z tohoto důvodu také ústavní soud tuto část zákona zrušil, a to počínaje od  30. června 2011.  Do té doby je třeba, aby stát novelou zákona upravil podmínky pro přezkoumávání kázeňských trestů. Zřejmě nebude třeba, aby každý kázeňský trest byl přezkoumatelný soudem, týkat se to bude pravděpodobně jen těch nejzávažnějších (samovazba, oddělené umístění).

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---