Státní zástupce podal obžalobu na bývalého šéfa ČMFS Chvalovského (obžaloba, vrácení věci k došetření)

Zpráva z tisku:

Státní  zástupce podal minulý týden obžalobu na bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského a dalších pět lidí. Viní je z úvěrových podvodů, Komerční banku (KB) údajně připravili zhruba o 1,5 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Válová. Státní zástupce podal obžalobu v kauze v minulosti již třikrát, Městský soud v Praze ji však pokaždé vrátil k došetření.

Bývalý šéf ČMFS a funkcionář a sponzor fotbalového klubu Chmel Blšany Chvalovský a pět manažerů firem Satrapa a Českomoravská agrární společnost čelí obvinění, že peníze půjčené od KB nepoužili na nákup zemědělských produktů, jak bylo s bankou dohodnuto, ale na splácení předchozích dluhů.

První obžaloba dorazila k soudu už v květnu 2002. Tehdy soud žalobci mimo jiné uložil vypracovat další znalecký posudek. Druhou obžalobu soudy vrátily k došetření v březnu 2005, třetí v květnu 2007. Staronový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) pak podal stížnost pro porušení zákona. Učinil tak na podnět státních zástupců, kterým se opakované vracení obžaloby k došetření nelíbilo. Nejvyšší soud ale loni stížnost zamítl a případ vrátil k doplnění spisu.

Citováno ze zpravodajského serveru ČTK České noviny (zpráva z 27.10. 2010  )

Vysvětlující komentář:

Podání obžaloby na obviněného je jedním ze zásadních okamžiků trestního řízení. Trestní stíhání se tak z řízení přípravného, které je vedeno pod taktovkou policie a státního zástupce, dostává před soud. Státní zástupce, který až do této doby vedl trestní stíhání, resp. dozíral na práci policie, přestává být tím, kdo rozhoduje, a stává se jednou ze stran soudního řízení. Má tak v podstatě rovnocenné procesní postavení jako obviněný.

 Obžalobu může státní zástupce podat teprve okamžiku, kdy má shromážděno dostatek použitelných důkazů, kterými může podložit své tvrzení, že obviněný je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu. Ve výše popisovaném případě je obžaloba v dané věci podávána již počtvrté. Soud totiž může obžalobu bez projednání věci vrátit zpět státnímu zástupci k došetření. Takové rozhodnutí samozřejmě není jen na libovůli soudu, musejí k tomu být zákonné důvody. Ty důvody mohou spočívat buď v tom, že v přípravném řízení byla způsobena nějaká závažná procesní chyba (zejména taková, která má vliv na obhajobu obviněného) nebo pokud shromážděné důkazy nejsou dostatečné a je zřejmé, že je nutné dokazování ještě doplnit. Musí jít ale o významné doplnění důkazů. Pokud by šlo jen o důkazy, které si soud bez toho, aby to mělo významný vliv na rychlost soudního řízení, může obstarat sám, není to důvod pro vrácení věci k došetření.

 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---