Řidič postřelil agresivního spolujezdce, stíhán ale nebude (nutná obrana)

Zpráva z tisku:

Policie uzavřela vyšetřování incidentu, při kterém se v Ostravě na silnici popral řidič a spolujezdec druhého šoféra. Hádka skončila střelbou řidiče, který druhého muže zranil. Podle policie se však střelec jenom bránil agresivnímu napadení.

Hádka posádky dvou aut začala prvního června na ostravské rušné silnici, která byla v té době v opravě. Řidička opelu se pokusila předjet celou kolonu aut a tedy i řidiče škodovky, kterého takové chování rozčílilo. To ještě netušil, že na jeho napomenutí zareaguje agresivně spolujezdec řidičky opelu.

Ten totiž situaci nervově nezvládnul. Podle policie ve chvíli, kdy obě auta zastavila, agresivně napadl řidiče škodovky.

„Útok vůči zpočátku nic netušícímu řidiči škodovky byl intenzivní, agresivní a řidič byl navíc připoután bezpečnostním pásem, proto na první nenadálé napadení nebyl schopen reagovat,“ uvedla ostravská policejní mluvčí Gabriela Holčáková.

Napadený řidič podle policie utrpěl zranění. „V době, kdy si již s útočníkem nevěděl rady a útok neustával, v obavách vystřelil, přičemž pěstmi útočícího spolujezdce postřelil,“ dodala mluvčí.

Řidič k obraně použil legálně drženou zbraň. Napadený muž utrpěl zranění nohy a pánve.

Citováno ze zpravodajského serveru idnes.cz (zpráva z 2.11. 2010)

Vysvětlující komentář:

 

V popisovaném případě se stalo něco, co se příliš často nevidí. Nemám tím bohužel na mysli agresivitu na silnicích, ta je patrná čím dál častěji, ale chci poukázat na to, že policejní orgány samy jednání podezřelého vyhodnotily jako nutnou obranu a nevedou proti němu trestní stíhání.

Nutná obrana je jedna z nejsložitějších otázek trestního práva. „Nutnost“ obrany se totiž nedá posoudit nijak paušálně, musí se vždy hodnotit v souvislosti s okolnostmi, ve kterých se bránící se člověk právě nacházel. Problém je v tom, že ten, kdo to hodnotí, má čas jednat s chladnou myslí a jak se říká, po bitvě je každý generálem. Jenže bránící se člověk většinou nemá dostatek času na zvážení všech možností, musí se rozhodovat rychle a navíc pod tlakem, často jedná instinktivně, což pak často vede k tomu, že meze nutné obrany překročí.

Náročnost posouzení toho, zda se jednalo o nutnou obranu či nikoliv pak často vede k tomu, že policie bránícího se člověka obviní např. z ublížení na zdraví a posouzení přiměřenosti obrany nechá až na soudním zhodnocení. To, že by již v přípravném řízení policisté, resp. státní zástupce, rozhodli o tom,že bránící se člověk, který někomu ublížil, nebude stíhán, je proto jevem spíše výjimečným.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---