Trestní odpovědnost právnických osob

S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně nahlížení na to, kdo všechno může být pachatelem trestného činu. Až dosud se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (rozuměj konkrétního člověka). S účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je však všechno jinak, trestně stíhány  mohou  být i osoby právnické, tedy obchodní společnosti, různé spolky, nadace atd., tj. osoby, na které nelze jednoduše ukázat prstem, protože fyzicky neexistují a jejich právní subjektivita je dána jen tím, že jsou zapsány v nějakém rejstříku nebo byly zřízeny zákonem.

Sdělovací prostředky účinnosti nového zákona věnovaly poměrně velký prostor, trochu zjednodušeně však informovaly o tom, že podle tohoto zákona budou moci být trestány firmy. Je pravděpodobné, že v nejvíce případech se bude skutečně jednat o trestní řízení proti obchodním společnostem, jejichž účelem je podnikání, ale zákon se neomezuje pouze na tyto obchodní společnosti, ale vztahuje se na právnické osoby obecně. Před trestním soudem se tak mohou octnout např. i politické strany, vysoké školy, církevní instituce či společenství vlastníků bytových jednotek (stručnou definici právnických osob i s příklady najdete např. na wikipedii). Zákon ale počítá i s výjimkami – právnickými osobami jsou i Česká republika a územní samosprávné celky (kraje nebo obce). Na tyto dva typy právnických osob se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nevztahuje (V případě územních samosprávných celků to ale platí jen, pokud by trestá činnost byla spáchána při výkonu veřejné moci. Pokud by k trestné činnosti nedošlo při výkonu veřejné moci, ale např. při obchodních aktivitách, tak se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob uplatní.).

Pro právnické osoby nebyly zákonem vytvořeny žádné speciální trestné činy, mohou se dopustit stejných trestných činů, jako osoby fyzické, takže to, zda se dopustily nějaké trestné činnosti, se posuzuje normálně podle trestního zákoníku. Nicméně, je zřejmé, že některých trestných činů se právnická osoba dopustit fakticky nemůže (např. vraždy), takže právnické osoby mohou být stíhány jen za ty trestné činy, které jsou vyjmenovány v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, tedy nikoliv všech trestných činů, uvedených v trestním zákoníku. Jde především o trestné činy, k jejichž stíhání Českou republiku zavazují mezinárodní smlouvy nebo předpisy Evropské unie a dále o trestné činy, u nichž je to s ohledem především na stav podnikatelského prostředí v ČR vhodné. Mezi trestnými činy, za které lze stíhat právnickou osobu, není žádný trestný čin proti životu a zdraví, právnické osoby se nemohou dopustit ani žádného trestného činu proti brannosti či trestného činu vojenského. Konkrétně se tedy právnické osoby mohou dopustit těchto trestných činů:

 Obchodování s lidmi (§168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§169 trestního zákoníku), vydírání (§175 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), sexuální nátlak (§186 trestního zákoníku), pohlavní zneužití (§187 trestního zákoníku), kuplířství (§189 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§193 trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte (§201 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku (§202 trestního zákoníku), podvod (§209 trestního zákoníku), pojistný podvod (§210 trestního zákoníku), úvěrový podvod (§211 trestního zákoníku), dotační podvod (§212 trestního zákoníku), provozování nepoctivých her a sázek (§213 trestního zákoníku), podílnictví (§214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§217 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§232 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§233 trestního zákoníku i za podmínek §238 trestního zákoníku), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§234 trestního zákoníku i za podmínek §238 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§235 trestního zákoníku i za podmínek §238 trestního zákoníku), výroba a držení padělatelského náčiní (§236 trestního zákoníku i za podmínek §238 trestního zákoníku), neoprávněná výroba peněz (§237 trestního zákoníku i za podmínek §238 trestního zákoníku), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§240 trestního zákoníku), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§241 trestního zákoníku), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§243 trestního zákoníku), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§244 trestního zákoníku), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§245 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§254 trestního zákoníku), sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§256 trestního zákoníku), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§257 trestního zákoníku), pletichy při veřejné dražbě (§258 trestního zákoníku), vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (§259 trestního zákoníku), poškozování finančních zájmů Evropské unie (§260 trestního zákoníku), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§270 trestního zákoníku), nedovolené ozbrojování (§279 trestního zákoníku), vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků (§280 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§281 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§282 trestního zákoníku), nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§283 trestního zákoníku), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§284 trestního zákoníku), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§285 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí (§293 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§294 trestního zákoníku), poškození vodního zdroje (§294a trestního zákoníku), poškození lesa (§295 trestního zákoníku), neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§297 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s odpady (§298 trestního zákoníku), neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (§298a trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§299 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§300 trestního zákoníku), poškození chráněných částí přírody (§301 trestního zákoníku), teroristický útok (§311 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§324 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§326 trestního zákoníku), přijetí úplatku (§331 trestního zákoníku), podplacení (§332 trestního zákoníku), nepřímé úplatkářství (§333 trestního zákoníku), zasahování do nezávislosti soudu (§335 trestního zákoníku), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§337 trestního zákoníku), organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§340 trestního zákoníku), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§341 trestního zákoníku), neoprávněné zaměstnávání cizinců (§342 trestního zákoníku), křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (§346 trestního zákoníku), padělání a pozměnění veřejné listiny (§348 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka (§349 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§352 trestního zákoníku), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§356 trestního zákoníku), účast na organizované zločinecké skupině (§361 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), nadržování (§366 trestního zákoníku), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§405 trestního zákoníku).

Pokud jde o tresty, ty se samozřejmě odlišují od trestů, které lze uložit fyzickým osobám. Je asi každému jasné, že právnické osobě nelze uložit např. trest odnětí svobody. Pro právnické osoby zákon počítá s těmito tresty:

• zrušení právnické osoby – tento trest lze uložit jen takové právnické osobě, jejíž aktivita spočívala zcela nebo alespoň v převážné míře v páchání trestné činnosti. Bude se to tedy týkat především společností, které byly založeny především za účelem trestné činnosti nebo proto, aby svou činností trestnou činnost kryly
• propadnutí majetku, – lze uložit jen za zvlášť závažný zločin (tedy za úmyslný trestný čin, za který by fyzické osobě mohl být uložen trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let), pokud tímto zločinem právnická osoba získala nebo měla získat majetkový prospěch
• peněžitý trest – lze uložit v rozsahu od 20.000,- Kč do 1.460.000.000,- Kč
• propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty – ukládá se za stejných podmínek jako fyzické osobě, tedy v případech, kdy jde o věc, která byla použita k trestné činnosti, byla k trestné činnosti určena nebo byla trestnou činností získána,
• zákaz činnosti – lze uložit na dobu jednoho roku až dvaceti let
• zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži – pokud trestný čin souvisel se získáváním nebo plněním veřejných zakázek, lze tento trest uložit na dobu jednoho roku až dvaceti let
• zákaz přijímání dotací a subvencí – pokud trestná činnost souvisela s žádáním o dotace či využíváním dotací, lze tento trest uložit na jeden rok až dvacet let
• uveřejnění rozsudku – tento trest lze uložit, pokud to vyžaduje povaha a závažnost trestného činu nebo zájem na ochraně společnosti.

Pro právnické osoby nebyla vytvořená žádná zvláštní pravidla pro průběh trestního řízení, postupuje se standardně podle trestního řádu. Pokud se trestné činnosti dopustila právnická osoba a zároveň i osoba fyzická (což bude asi ve většině případů – např. za zkrácení daně bude stíhána jak právnická osoba, která měla daně platit, tak fyzická osoba, která to placení daní měla v dané právnické osobě na starosti), tak se proti oběma povede společné řízení. V této souvislosti je zřejmě nutné připomenout, že trestní odpovědnost právnické osoby neznamená, že je za stejný skutek vyloučena trestní odpovědnost osoby fyzické a naopak. Jednatel společnosti, která nebude odvádět pojistné za své zaměstnance tedy nemůže kalkulovat s tím, že bude potrestána společnost a jemu že se nic nestane. Neúčinné by pak mělo být i převedení právnické osoby na jinou apod.. V zákoně se totiž výslovně stanoví, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází i na její právní nástupce (pokud právních nástupců bude více, přechází na všechny).

V souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob musela být změněna celá řada zákonů, mj. i zákon o Rejstříku trestů. Odsouzení právnických osob se totiž do Rejstříku trestů zapisuje úplně stejně jako u osob fyzických. Na rozdíl od fyzických osob ale jsou záznamy v Rejstříku trestů, týkající se právnických osob, veřejné, takže kdokoliv si je může vyžádat, aniž by musel uvádět důvody. To u fyzických osob možné není.

Úplný text zákona o trestní odpovědnosti právnických osob najdete zde.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---