Trestné činy související s řízením motorových vozidel

Stránky: 1 2

NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK OD 1. 1. 2010

S účinností od 1. ledna 2010 spolu s novým trestním zákoníkem dochází k zásadní změně. Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (§ 180d starého trestního zákona) přestává být trestným činem. Řízení bez řidičského průkazu tedy bylo trestné přesně tři a půl roku a nyní se toto jednání bude opět posuzovat jako přestupek.

Aby ale nedošlo k mýlce, řízení v době, kdy má řidič řízení rozhodnutím soudu nebo přestupkového úřadu zakázáno, stále zůstává trestným činem a navíc je postiženo mnohem přísnější trestní sazbou. Tato trestní sazba ostatně prošla prudkým vývojem ještě před účinností nového trestního zákoníku. Do konce roku 2008 bylo možné za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí uložit trest odnětí svobody na dobu až šesti měsíců. S účinností od 1.1.2009 se tato sazba zvedla čtyřnásobně, tedy až na dva roky. V novém trestním zákoníku je trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání upraven v § 337 a lze za něj uložit trest odnětí svobody na dobu až tří let. Touha jen se tak projet v době zákazu se tedy může velice vymstít.

Trestné i podle nového trestního zákoníku samozřejmě zůstává i řízení pod vlivem alkoholu či jiné omamné či návykové látky (v našem prostředí jde nejčastěji o pervitin či marihuanu). Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky je v novém trestním zákoníku uveden v § 274 a bohužel u něj došlo ke změně ve prospěch řidičů, kteří pod vlivem řídí opakovaně. V základě k žádné změně nedošlo, opilému řidiči, který nic nezpůsobí, hrozí stále jeden rok tretu odnětí svobody, peněžitý trest, trest zákazu činnosti nebo obecně prospěšné práce a nově i trest domácího vězení. Podle starého trestního zákona se trest odnětí svobody zvyšoval na šest měsíců až tři roky, pokud pachatel způsobil nehodu, pokud se jednalo o možnost vzniku zvlášť nebezpečného následku (např. řidič autobusu), pokud byl pachatel za obdobné jednání v posledních dvou letech odsouzen soudem nebo pokud byl pachatel za obdobné jednání v posledních dvou letech postižen přestupkově. Posledně jmenovaná podmínka ale z nového trestního zákoníku vypadla, takže podle tvůrců zákona to, že pachatel už v minulosti řídil a byl za to přestupkově (tedy nikoliv soudně) postižen, není důvodem k použití přísnější trestní sazby.

Po přečtení posledních dvou odstavců možná někoho napadne určitá nesrovnalost v trestních sazbách. Budu-li řídit bezpečně a střízlivý v době, kdy mám vysloven zákaz řízení, hrozí mi až třikrát větší trest, než když budu řídit úplně opilý (ale s řidičákem v kapse). Vysvětlení pro to nemám, zákon je zákon.

Trestné samozřejmě zůstává i ublížení na zdraví. Při těžké újmě na zdraví (dříve § 224 odst. 2 trestního zákona, nyní § 147 odst. 2 trestního zákoníku) pachateli hrozí mírnější trest. Do konce roku 2009 mohl dostat trest odnětí svobody na dobu 6 měsíců až pěti let, nyní nově od 1. ledna 2010 mu hrozí trest odnětí svobody pouze na dobu 6 měsíců až 4 let. Při způsobení prosté újmy na zdraví (tedy nikoliv těžké – dříve § 223 trestního zákona, nyní § 148 trestního zákoníku) zůstává sazba stejná, tedy až jeden rok odnětí svobody. Nově oproti předchozí úpravě ale přibyl druhý odstavec § 148, kde se uvádí, že ten, kdo způsobí újmu na zdraví dvou a více osob proto, že hrubě porušil předpisy v dopravě, bude potrestán odnětím svobody až na tři roky. Ve všech případech uvedených v tomto odstavci pak samozřejmě přichází v úvahu i trest zákazu činnosti, peněžitý trest či trest obecně prospěšných prací, eventuelně trest domácího vězení..

Konečně pokud jde o obecné ohrožení, tam došlo ke zpřísnění trestních sazeb. Podmínky trestnosti zůstávají víceméně stejné, trestní sazba se podle závažnosti pohybuje od maximální hranice jednoho roku v těch nejlehčích případech až po tři léta až deset let v případech nejtěžších.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---