Trestné činy související s řízením motorových vozidel

Stránky: 1 2

Změny od 1.1.2010 – nový trestní zákoník

Trestná činnost související s řízením motorových vozidel dnes patří mezi nejčastěji projednávané trestné činy před českými soudy. Na skutečnost, že se nejedná o bagatelní záležitost se snaží poukázat tento článek, v němž se zároveň dovíte o jaké trestné činy se jedná a jaké za ně lze uložit tresty.

Od 1.7. 2006 byl podstatným způsoben novelizován zákon o silničním provozu. V souvislosti s tím ve stejné době došlo i k některým změnám trestního zákona, jejichž účelem je přísnějším postihem neukázněných řidičů zvýšit bezpečnost na českých silnicích.

Zmiňovanou novelou byl do trestního zákona vložen nový trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (§ 180d trestního zákona). Tento trestný čin se téměř okamžitě stal nejčastěji projednávaným trestným činem před českými soudy. Trestní zákon za řízení motorového vozidla bez příslušného řidičského oprávnění umožňuje uložit trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku, peněžitý trest (teoreticky v rozmezí 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč), trest zákazu činnosti (tedy zákaz řízení na dobu 1 roku až 10 let), případně by mohl v úvahu přicházet i trest obecně prospěšných prací (50 až 400 hodin).

Přes poměrně velkou publicitu opatření souvisejících s novým silničním zákonem je v České republice poměrně velká skupina „řidičů“, kteří řízení bez řidičského oprávnění stále považují za bagatelní záležitost. Z dřívější doby byli zvyklí, že věc byla projednána jako přestupek a byla jim uložena pokuta, případně i zákaz řízení. Pokutu většinou nezaplatili a spoléhali na to, že vymáhání ze strany státu je těžkopádné a málo účinné. Dnes, když je řízení bez řidičského oprávnění trestným činem, je věc poprvé většinou vyřízena trestním příkazem bez nařízeného jednání. Obviněnému je zpravidla na poprvé uložen podmíněný trest odnětí svobody či peněžitý trest a dále zákaz řízení motorových vozidel. Pokud ta samá osoba v řízení motorových vozidel pokračuje, málokdy to soud řeší již uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody. Ten většinou přichází na řadu až při třetím přistižení obviněného při řízení. Poté ale již je nepodmíněný trest odnětí svobody ukládán v horní polovině trestní sazby a obviněný může počítat i s tím, že mu bude přeměněn dříve uložený podmíněný trest na trest nepodmíněný, případně (pokud byly dříve uloženy) může dojít i k přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody. Obviněný tak může za to, že si třikrát zařídil, strávit ve vězení i dobu delší než jeden rok. K tomu samozřejmě musí počítat i s dalším zákazem řízení motorových vozidel, jehož doba trvání se po nasčítání jednotlivých trestů může značně protáhnout.

Další změnou trestního zákona v souvislosti s novelizací silničního zákona je zpřísnění postihu za řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu (trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky – § 201 trestního zákona). Až do 30.6.2006 bylo řízení pod vlivem alkoholu trestné pouze tehdy, byl-li obviněný v posledních dvou letech pro podobné jednání odsouzen nebo přestupkově postižen, nebo pokud pod vlivem alkoholu způsobil dopravní nehodu nebo pokud tento čin spáchal při výkonu činnosti, kde je vliv alkoholu (či jiné návykové látky) zvlášť nebezpečný, zejména řídil-li hromadný dopravní prostředek. Za to hrozil obviněnému trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku, peněžitý trest, trest zákazu činnosti či trest obecně prospěšných prací. Dnes již k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu není třeba splnění uvedených podmínek, stačí pouhé řízení pod vlivem alkoholu a jedná se o trestný čin se stejnou trestní sazbou jako před novelou zákona. Pokud ale navíc uvedené podmínky jsou splněny, zvyšuje se sazba trestu odnětí svobody na výměru šesti měsíců až tří let.

Pokud jde o otázku vlivu alkoholu, zákon hovoří o stavu, kdy se řidič vlivem návykové látky dostane do stavu, který vylučuje způsobilost bezpečně řídit motorové vozidlo. Hranice, kdy obviněný již není způsobilý bezpečně řídit motorové vozidlo je u každého jiná, na základě lékařských posudků je však prokázáno, že nikdo není schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, pokud hladina alkoholu v jeho krvi přesahuje 1 promile. Běžně proto bývají jako trestný čin posuzovány případu, kdy hladina alkoholu v krvi překročí tuto hranici. Pokud je hladina alkoholu nižší, věc je řešena příslušným městským úřadem jako přestupek.

Velmi častým trestným činem souvisejícím s dopravou je trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 odst. 1 písm.c/ trestního zákona). Týká se to případů, kdy obviněný řídií motorové vozidlo přesto, že mu soudem nebo správním orgánem byl uložen zákaz této činnosti. Pro tento trestný čin platí to samé, co bylo uvedeno o trestném činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. I v těchto případech řidiči často považují řízení v době zákazu za malichernost a pak jsou dost překvapeni i nepodmíněným tresty odnětí svobody. Za tento trestný čin je možno uložit trest odnětí svobody na dobu až dvou let (do 31.12. 2008 byla sazba trestu odnětí svobody nižší, hrozil trest odnětí svobody nejvýše na  6 měsíců), peněžitý trest, zákaz činnosti či obecně prospěšné práce.

Dalším trestným činem týkajícím se řízení motorových vozidel je trestný čin ublížení na zdraví (§ 223 a § 224 trestního zákona). Jde o situaci, kdy obviněný zaviní dopravní nehodu, při níž dojde k újmě na zdraví jiné osoby. Jedná se o nedbalostní trestný čin, kde vzniklý následek často záleží na mnoha okolnostech a může se tedy stát, že ze zcela zdemolovaných automobilů vylezou jejich pasažéři jen s odřeninami a v jiném případě při lehkém „ťuknutí“ může dojít k závažným zraněním. Z tohoto důvodu také zákon počítá s poměrně velkým rozpětím trestních sazeb odnětí svobody (při prosté újmě na zdraví až na jeden rok, při těžké újmě na dobu šesti měsíců až jednoho roku).

Posledním a nejméně častým trestným činem v dopravě je trestný čin obecného ohrožení (§ 180 trestního zákona). Týká se v podstatě zavinění dopravní nehody, při níž je větší počet lidí vystaven nebezpečí smrti nebo újmy na zdraví, či při níž by mohlo dojít ke škodě velkého rozsahu na majetku. Typicky jde o nehody autobusů či vozů převážejících nebezpečné látky.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---