Řád výkonu trestu odnětí svobody
Rubrika: Trestné činy - paragrafy ׀ Zobrazeno 6 449x ׀ 
Poslat kamarádovi
׀
Štítky: odnětí svobody, věznice, zákon
Hlava šestá
Prostředky k dosažení pořádku a kázně (§ 56-70)
Obecná ustanovení
§ 56
Při udělování kázeňských odměn a ukládání kázeňských trestů musí být respektovány pedagogické zásady, jejichž aplikace posiluje výchovný účinek udělené kázeňské odměny nebo uloženého kázeňského trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti, stupňování, důslednosti a spravedlivosti.
§ 57
Odměny
(1) O udělení kázeňské odměny se pořídí záznam na předepsaném tiskopisu, který se následně založí do osobního spisu odsouzeného. Udělení kázeňské odměny, její druh a důvod udělení se zaznamenává do osobní karty odsouzeného.
(2) Pochvala se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených.
(3) Návštěva v mimořádně zvýšené době [§ 45 odst. 2 písm. b) zákona] může být povolena jak osobám blízkým, tak i jiným osobám.
(4) Jednorázový nákup potravin a věcí osobní potřeby nelze povolit, má-li odsouzený v úschově věznice menší částku peněz, než je předpokládaná cena jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu.
(5) Kapesné lze zvýšit uvolněním příslušné částky z úložného.
(6) Peněžitou odměnu smí odsouzený použít jako kapesné, požádat o její uložení na svůj účet zřízený a vedený věznicí nebo odeslat zletilé osobě, kterou určí.
(7) Osobní volno na sportovní, kulturní nebo zájmové aktivity nelze rozšířit na úkor osmihodinové doby ke spánku, doby potřebné k osobní hygieně, úklidu, stravování a jednohodinové vycházky.
(8) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu a o povolení dočasně opustit věznici v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení s odsouzeným přihlíží ředitel věznice ke stupni narušení odsouzeného, povaze trestné činnosti, za níž byl odsouzen, délce uloženého trestu a jeho nevykonaného zbytku, typu věznice, v níž odsouzený trest vykonává, a jeho chování v průběhu výkonu trestu.
Kázeňské tresty
§ 58
(1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout co nejdříve po zjištění kázeňského přestupku a jeho náležitém objasnění.
(2) O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam na předepsaném tiskopisu. Ze záznamu musí být zřejmé konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládané pohnutky takového jednání. Záznam o kázeňském přestupku a uložení kázeňského trestu se po jeho vykonání založí do osobního spisu odsouzeného. Uložení kázeňského trestu, jeho druh a důvod uložení se zaznamená do osobní karty odsouzeného.
(3) V řízení o kázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění zaměstnance Vězeňské služby, výpovědi odsouzených a jiných osob, věci, listiny a ohledání. Důkazy musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného zaměstnance Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku.
(4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se uvede na předepsaném tiskopisu a předloží odsouzenému k podpisu. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný zaměstnanec Vězeňské služby tuto skutečnost včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis.
(5) Kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je zaměstnanec Vězeňské služby povinen přihlédnout zejména k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření.
§ 59
Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (§ 52 odst. 1 zákona) lze podat písemně nebo ústně. Byla-li stížnost podána písemně, vyznačí se na ní datum jejího převzetí zaměstnancem Vězeňské služby. O stížnosti podané ústně se učiní na předepsaném tiskopisu záznam, v němž se uvedou podstatné důvody stížnosti a datum jejího podání. Stížnost může směřovat jak proti uložení kázeňského trestu, tak i proti jeho druhu a výši.
§ 60
(1) Je-li stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podána ve stanovené lhůtě, je příslušný zaměstnanec Vězeňské služby povinen přezkoumat, zda je prokázáno, že se skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Současně přezkoumá, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc zaměstnance Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil.
(2) Zaměstnanec Vězeňské služby, který je oprávněn rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu,
| a) | zamítne stížnost, byla-li zaviněním odsouzeného podána opožděně, |
| b) | zamítne stížnost, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění prokázáno a uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti spáchaného přestupku a je v souladu s účelem výkonu trestu, |
| c) | změní kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění prokázáno, ale uložený kázeňský trest není v souladu s účelem výkonu trestu; změní-li příslušný zaměstnanec Vězeňské služby druh nebo výši uloženého kázeňského trestu, musí být nový kázeňský trest vždy mírnější než ten, který byl odsouzenému původně uložen, |
| d) | zruší uložený kázeňský trest, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, a vrátí věc k novému kázeňskému řízení zaměstnanci Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil. V rámci nového kázeňského řízení nelze odsouzenému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně; proti novému rozhodnutí o uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost, |
| e) | zruší uložený kázeňský trest, není-li prokázáno, že se odsouzený kázeňského přestupku dopustil. |
(3) Rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu zaměstnanec Vězeňské služby na předepsaném tiskopisu písemně odůvodní.
§ 61
Při změně nebo zrušení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podle § 60 odst. 2 písm. c) a d) se původně uložený kázeňský trest, jestliže byl již částečně vykonán, započítá do nově uloženého kázeňského trestu. Není-li započtení možné, přihlédne se k této skutečnosti při stanovení druhu a výměry nově ukládaného kázeňského trestu.
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
 Sdílet na
Facebooku |
