Souhlas poškozeného k trestnímu stíhání

Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout. Jestliže se poškozený k otázce souhlasu nevyjádří na výzvu orgánu činného v trestním řízení ihned, poskytne se mu k tomu lhůta 30 dnů. Pokud se v této lhůtě nevyjádří, bere se to jako neudělení souhlasu a po uplynutí lhůty již souhlas udělit nelze.

U níže uvedených trestných činů je k trestnímu stíhání třeba souhlasu poškozeného, jestliže poškozený je ve vztahu k obviněnému příbuzným v pokolení přímém, sourozencem, osvojencem či osvojitelem, manželem, partnerem či druhem nebo osobou v obdobném rodinném vztahu. Konkrétně tedy jde o trestné činy

• ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku),
• těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku),
• ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku),
• neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku),
• neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku),
• ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku),
• omezování osobní svobody (§ 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku),
• vydírání (§ 175 odst. 1 trestního zákoníku),
• porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku),
• poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku),
• porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku),
• sexuálního nátlaku (§ 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku),
• krádeže (§ 205 trestního zákoníku),
• zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku),
• neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku),
• neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku),
• podvodu (§ 209 trestního zákoníku),
• podílnictví (§ 214 trestního zákoníku),
• podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku),
• lichvy (§ 218 trestního zákoníku),
• zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku),
• porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku),
• porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku),
• poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku),
• poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku),
• nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a
• nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).
  

U trestného činu znásilnění podle § 185 odst. 1,2 trestního zákona je souhlasu poškozeného třeba jen tehdy, je-li ve vztahu k obviněnému manželem, partnerem či druhem (v případě jiných příbuzenských vztahů tedy souhlasu třeba není).

Výjimky
V některých případech nebude však souhlasu poškozeného třeba, a to i přesto, že se bude jednat o některý z výše uvedených trestných činů. Týká se to následujících situací:

• pokud trestným činem byla způsobena smrt
  
• pokud poškozený byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byl v této způsobilosti omezen pro duševní chorobu nebo poruchu a v důsledku toho není schopen dát souhlas k trestnímu stíhání
  
• pokud poškozený je mladší 15ti let (Pokud při dopravní nehodě těžce zraníte své dítě den před jeho patnáctými narozeninami, budete trestně stíháni bez dalších podmínek. Pokud ale nehodu zaviníte o dva dny později, již bude třeba souhlasu poškozeného)
  
• pokud poškozený souhlas nedal nebo vzal zpět zcela zřejmě v tísni, vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---