Perličky sousedské

Soudy řeší spory. A kde vznikají spory nejčastěji? Mezi manžely a mezi sousedy. Sousedské téma je již odpradávna oblíbené, vzpomeňme třeba na Naše furianty. U soudu to ale občas až taková legrace nebývá.

* * *

A.F. odcizila ze msty domovní dveře a odnesla je do svého bytu, kde je uzamkla, takže je nemůžeme na noc zamykat.

Je pravda, že moje piano stojí v průjezdě a že na ně hraji a budu hrát pořád, ale ne proto, abych rušil občanské soužití, nýbrž proto, že se s ním do bytu nezatočím.

Za nejzávažnější považuji jednání sousedovo ze dne 15. t.m. kdy přinesl a hodil psí výkal v podobě tvrdých šištiček do okna a boucháním si vynucoval vstup.

S postupem svého psa zcela souhlasím. Nejprve zaštěkal, pak utrhl nohavici, a i když ani poté se soused neměl k odchodu, způsobil mu teprve zranění, pro které se teď nemůže posadit.

Čistokrevného psa mi odcizili a upraveného na česneku snědli. Ale když jsem na nich požadoval dva tisíce korun, křičeli, že takovou drahotu nemají ani v Intercontinentalu, a vyhodili mě i s rodokmenem. 

Můj pes určitě jmenovaného nepokousal, protože ví, jak je jmenovaný nedůtklivý, a nikdy by na podobné zábavy s ním ani nepomyslil.

Když jsem se vracel s oběma jezevčíky z pohostinství, našel jsem vrátka uzamčená a rozhodl jsem se přehodit jezevčíky přes plot a přelézt sám. Když jsem takto přehazoval již dvanáctého jezevčíka, jsem si teprve všiml, že se mi dírou pro slepice zase vracejí zpátky.

Jmenovaný byl pokousán jenom proto, že vyprovokoval mého psa sázkou, kdo z nich prý umí líp vrčet, přičemž zapomněl, že je půlnoc a že pes chce jako každý pořádný člověk spát.

Ať nepovídá hlouposti! Na kvočnu mi najel úmyslně, přece nebude po hřbitově couvat jen tak bez nebožtíka!

Neustále mi říkal, že se mu lidi smějou kvůli brejlím. Tak jsem mu je rozšláp a řekl jsem mu, že se mu už smát nebudou.

Hrušky, které přesahovaly nad moji zahradu, jsem si nechtěl ponechat. Proto jsem mu je naházel zpět do jeho zahrady. Nemohu za to, že v místě jejich dopadu vybudoval před lety skleník.

Přikývl jsem, když se soused ptal, zda může použít náš záchod. Později jsem zjistil, že použil dvířka a několik prken na táborák.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---