Perličky soudní

Stránky: 1 2 3 4

Vypovídat budu. Nemám, co bych k tomu řekl.

Svědkyně sděluje, že ví, jak vypadá pánské přirození, neboť v práci ho vídá velmi často.

Svědkyně vypověděla, že kritického dne k nim přišel obviněný oknem, což ona mu toleruje, neboť bydlí v přízemí a je to již jeho návyk.

Svědkyně uvádí, že s obžalovaným měla rande přímo pod ocasem svatého Václava.

Po zákonném poučení svědkyně uvádí: mlčí.

Svědek mlčí, po celou dobu se usmívá a dá se předpokládat, že vypovídat nebude.

Pane prokurátore, vaše otázky smrdí kriminálem.

Vyzývám vás, abyste vaše primitivní lhaní zastavil!

Obžalovaný uvádí: To není soud, to je chaos.

Můj syn je sice velkej darebák, ale ne zas takovej, aby se musel bavit s Váma, pane prokurátore.

Pane předsedo, kdyby spravedlnost nadnášela, vy byste chodil po zemi.

Nejsem alkoholik, napiju se jen příležitostně, a to v zimním období, protože mám málo paliva.

V zaměstnání jsem nebyl proto, že jsem měl absence, jelikož jsem hledal po hospodách svoji ženu.

Tak jsem různě měnil zaměstnání, až jsem se dostal do vězení.

Snažil jsem se hlídce vysvětlit, že jsem toho moc nevypil, ale asi mi pro podnapilost nerozuměli.

Jmenovaný byl takový krkoun, že po prodeji domku si přišel i pro fekálie z žumpy. Strčil jsem do něj, až tam spadnul, ale o žádném nažrání jsem nehovořil, neboť jsem hygienik.

Není pravda, že se vyhýbám práci. Já ji jen nevyhledávám.

Dne 6. 3. jsem do práce nenastoupil z důvodů osobních. Neměl jsem totiž žádnou chuť do života, protože jsem se rozešel s dívkou, dále mě bolel zub a noha.

Absence jsem měl z toho důvodu, že sbírám konvalinky do sběru, a jelikož jsem jich měl málo, nenastoupil jsem do práce.

Moje absence v práci byly způsobeny dalekým dojížděním za mou nastávající a prodlužovalo se to ještě tím, že jsem musel vždycky čekat, až její manžel odcestuje.

Práci jsem nesabotoval, já do fabriky vůbec nechodil.

Náleží mi náhrada mzdy za prostoj zaviněný bouřkou. Ačkoliv pracuji pod střechou, bouřky se hrozně bojím a mám jistotu jen v posteli.

Dílenský život se v pátek přesouvá do hostince na Skalní hrad.

Zjistil jsem, že několik hostů se dožaduje snídaně, kterou měli předplacenou. Kontrolou okolí hotelu jsme objevili našeho číšníka, tedy obžalovaného, jak sedí na louce před hotelem. Situace se však nedala zachránit, protože už dojídal zbytky.

Zajišťoval jsem couvání traktoristy znamením Ještě můžeš, Franto, že je tam stará žumpa, jsem nevěděl a zjistil jsem to až ze zápachu traktoristy.

Při odstřelu jsem i tentokrát použil obvyklých výstražných signálů a hlasitě jsem volal Volové! Už!

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---