Ochrana svědků

Může se to stát i vám. Budete ve špatnou dobu na špatném místě a stanete se svědkem trestného činu. Pravděpodobně vás čeká nejméně jeden výslech na policii a další výslech u soudu. Hodně lidí v této situaci začíná zvažovat, zda se jim pachatel nebude chtít mstít a dostávají strach. 

Povinnost svědčit o trestném činu je daná zákonem a lze ji vynucovat i mocensky, např. ukládáním nemalých pokut. Samozřejmě existují výjimky (příbuzenský vztah k obviněnému, hrozba vlastního trestního stíhání nebo zákonná povinnost mlčenlivosti), které nás povinnosti svědčit zbavují. Jak ale bylo řečeno, jde o výjimky, takže s takovou situací nelze stoprocentně počítat. Co tedy svědkům stát nabízí, aby je kvůli svědecké výpovědi nevystavil zvýšenému nebezpečí?

Obviněný má právo se hájit, tzn. že musí mít možnost vyjadřovat se k jednotlivým důkazům, tedy i ke svědeckým výpovědím. To v sobě zahrnuje i možnost vyjádřit se k osobě svědka, jehož věrohodnost jako takového může obviněný zpochybnit (může např. předložit důkaz, že svědek na místě činu vůbec nebyl nebo že má osobní zájem na poškození obviněného apod.). Je tedy třeba, aby obviněný věděl, kdo proti němu svědčí, protože jinak by svá obhajovací práva nemohl plně uplatnit. Přesto trestní řád ve zvláštních případech umožňuje, aby totožnost svědka zůstala utajena.

Týká se to situací, kdy konkrétní zjištěné skutečnosti (nestačí tedy subjektivní obava, vytvořená jen na základě vědomostí získaných z akčních filmů) nasvědčují tomu, že svědkovi nebo jemu blízké osobě v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí. V takových případech, nelze-li ochranu svědka zajistit jinak, musí orgány činné v trestním řízení učinit opatření, která zabrání zjištění skutečné totožnosti svědka. Osobní údaje včetně jména a příjmení svědka se do trestního spisu nezapisují, ale jsou vedeny odděleně, přičemž seznámit se s nimi mohou jen ty osoby, které danou věc projednávají. K těmto údajům by se tedy neměli dostat ani policista či soudce, kteří danou věc neřeší. V protokole o výslechu svědka se uvede smyšlené jméno a tímto jménem také svědek protokol podepisuje (může dokonce jít i o jméno, neodpovídající pohlaví svědka, takže Josef Novák může být ve spisu veden např. jako Anastázie Vopičková). Samotný výslech svědka probíhá také tak, aby nebylo možné odhalit jeho totožnost. Svědek proto např. vypovídá z jiné místnosti nebo i z jiné budovy pomocí nějakého přenosového zařízení (telefon, vysílačka apod.), které dokonce může změnit hlas svědka a zajistit tak jeho větší ochranu.

Opatření k utajení svědka popsaná v předchozím odstavci mohou zajistit přímo orgány činné v daném konkrétním trestním řízení, tedy policejní orgány, státní zástupce nebo soud. V některých zvlášť závažných případech však takováto opatření nejsou pro řádnou ochranu svědka dostatečná. Na tyto případy pamatuje zákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Podle tohoto zákona jsou dokonce chráněni nejen svědci a jejich blízcí, ale i znalci a tlumočníci a jejich blízké osoby.

Zvláštní ochranu zajišťuje Policie ČR a Vězeňská služba na základě rozhodnutí ministra vnitra. Zvláštní ochrana spočívá jednak v osobní ochraně, jednak v přestěhování ohrožené osoby do jiného bydliště včetně pomoci k začlenění v novém prostředí a dále v zastírání skutečné totožnosti ohrožené osoby. K zastření skutečné totožnosti může být dokonce vytvořena zcela nová identita ohrožené osoby, tzn. že získá zcela nové osobní údaje (jméno, rodné číslo, zdravotní pojištění atd.) a tyto údaje se zavedou i do běžných informačních registrů (např. evidence obyvatel, registrů důchodového zabezpečení atd.). V těchto registrech se nové osobní údaje nijak neoddělují od ostatních, takže nelze zjistit, že se jedná o člověka s nově vytvořenou identitou.

Dalším způsobem ochrany ohrožené osoby je prověřování této osoby samotné, zda neporušuje podmínky ochrany. Pro ty účely mohou být používány i technické prostředky, tzn. může být prováděn odposlech chráněné osoby, mohou být pořizovány i její zvukové a obrazové záznamy. K tomu je však třeba souhlasu soudce vrchního soudu.

K zastírání činnosti při ochraně ohrožených osob má policie zákonem povoleno používání zvláštních prostředků, jako je používání krycích dokladů, různých konspirativních prostředků a zabezpečovací techniky, k dispozici má i zvláštní finanční prostředky, které nepodléhají pravidlům pro hospodaření se státními prostředky, ale pravidla pro nakládání s nimi stanoví přímo ministr vnitra. Policista může dokonce pro zastření identity vytvořit obchodní společnost, jejímž účelem však nesmí být podnikání.

Co všechno vás jako svědka v jednotlivých fázích trestního řízení čeká se můžete dozvědět i v článku Byl jste předvolán k soudu jako svědek? Co vás čeká

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---