Nový trestní zákoník – tresty

Stránky: 1 2

Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.

Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Celý systém trestů tedy vypadá takto (tresty jsou řazeny od nejpřísnějšího k nejmírnějšímu):

• odnětí svobody,
• domácí vězení,
• obecně prospěšné práce,
• propadnutí majetku,
• peněžitý trest,
• propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
• zákaz činnosti,
• zákaz pobytu,
• zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
• ztráta čestných titulů nebo vyznamenání,
• ztráta vojenské hodnosti,
• vyhoštění.

Nyní konkrétně k novinkám u jednotlivých druhů trestů

Trest odnětí svobody
Zákon zvyšuje horní hranici základní výměry tohoto trestu. Dosud byla maximální hranice 15 let a 25 let či doživotí při ukládání výjimečného trestu. Nově je základní horní hranice trestu 20 let a v případě výjimečného trestu 30 let či doživotí.

Nový trestní zákoník také nově umožňuje uložit mírnější trest tzv. korunnímu svědkovi v případech, když tento pomůže zabránit organizované trestné činnosti nebo ji významně pomůže odhalit. V takovém případě mu soud může uložit trest odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby.

Další novinka se týká podmíněného odsouzení. Podle dříve platné úpravy mohl soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřesahujícího 2 roky. Pokud zároveň uložil dohled mohl soud podmíněně odložit i až tříletý trest odnětí svobody. Nyní se hranice pro oba typy podmíněného odsouzení (bez dohledu i s dohledem) sjednocuje na tři roky. Znamená to tedy to, že soud může podle nového trestního zákoníku podmíněně odložit i tříletý trest odnětí svobody, aniž by zároveň musel obviněnému ukládat dohled probačního úředníka.

Změna nastává i při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stále zůstává platit, že obviněný může být z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn po polovině trestu a v těch nejzávažnějších případech po dvou třetinách trestu. Nový trestní zákoník ale přináší i možnost propustit odsouzeného podmíněně z výkonu trestu ještě před uplynutím poloviny. Týká se to ale  jen trestných činů, za které zákon umožňuje uložit trest odnětí svobody na dobu nejvýše 5 let (zákon tyto trestné činy označuje jako přečiny), a to jen pokud se odsouzený bude ve výkonu trestu chovat vzorně. Odsouzený k tomu musí mít i souhlasné stanovisko ředitele věznice. Další novinkou při podmíněném propuštění je to, že soud musí při svém rozhodování zkoumat i to, zda odsouzený nastoupil sám a včas do výkonu trestu, zda nahradil újmu, kterou trestným činem způsobil, či zda se řádně podroboval ochranné léčbě, pokud mu byla uložena. Soud také nově může při podmíněném propuštění odsouzenému uložit, aby se v určitém vymezeném čase zdržoval ve svém bydlišti (tj. obdoba domácího vězení), může mu uložit i odpracovat obecně prospěšné práce v přiměřeném rozsahu 50 až 200 hodin či složit finanční částku na pomoc obětem trestné činnosti ve výši 2.000,- Kč až 10.000.000,- Kč.

Domácí vězení

Trest domácího vězení může být uložen jen u přečinů, tedy u trestných činů se sazbou odnětí svobody do pěti let. Pachatel musí dát předem písemný slib, že se bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese.  Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí v době, kterou soud přesně vymezí, nebrání-li v tom odsouzenému důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění..

Pokud odsouzený poruší podmínky domácího vězení, soud nařídí místo domácího vězení náhradní trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku. Délku tohoto náhradního trestu stanoví soud už v rozsudku, takže odsouzený bude přesně vědět, co ho čeká, pokud podmínky domácího vězení poruší. Od 1.12.2011 došlo ke změně. Soud již nyní při ukládání trestu domácího vězení nestanovuje náhradní trest odnětí svobody. Teprve v případě, že odsouzený porušuje podmínky trestu domácího vězení, soud přeměnění zbytek nevykonaného trestu domácího vězení na nepodmíněný trest odnětí svobody tak, že za každý nevykonaný jeden den domácího vězení stanoví jeden den odnětí svobody.

Podle současných zpráv by měl být trest domácího vězení kontrolován technickými prostředky. Obviněný by měl mít u sebe zařízení (hovoří se jakýchsi náramcích), pomocí něhož bude moci být sledován. Jak to nakonec bude probíhat v praxi, to se teprve ukáže, zatím jsou domácí vězni kontrolování jen úředníky Probační a mediační služby ČR.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---