Zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu číslo 45/2013 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

K bodu 20 – vložení oddílu osmého:

V ustanoveních § 88b až 88o se navrhuje upravit institut předběžných opatření. Smyslem tohoto institutu je ochrana poškozeného, osob mu blízkých, zabránění obviněnému v páchání trestné činnosti a zajištění účinného provedení trestního řízení.

Současná právní úprava předpokládá pouze možnost ukládat obviněnému v souvislosti s náhradou vazby písemným slibem nebo dohledem probačního úředníka omezení stanovená ve výroku rozhodnutí o náhradě vazby, dále nově i zákaz vycestování do zahraničí (zákon č. 197/2010 Sb.). Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže umožňuje mladistvému ukládat širokou škálu výchovných opatření, avšak jen s jeho souhlasem (srov. § 10 odst. 2 a § 15 a násl. zákona o soudnictví ve věcech mládeže).

Tyto formy se však u některých trestných činů (typicky u domácího násilí nebo nebezpečného pronásledování) ukazují jako nedostatečně účinné, a proto se navrhuje upravit určitou škálu předběžných opatření, která mají podobný účel jako předběžná opatření v občanském soudním řízení, kdy je třeba prozatímně upravit poměry nebo vztahy obviněného s obětí nebo jiným poškozeným, aby bylo zabráněno obviněnému v pokračování v trestné činnosti nebo aby byla odstraněna její příčina nebo podmínka.

Předpokládá se na základě zahraničních zkušeností nově upravit předběžná opatření již v průběhu trestního řízení, je-li naléhavá potřeba chránit zejména poškozeného (oběť trestného činu) a jemu blízké osoby nebo potřeba chránit společnost. Tato potřeba se objevuje zejména v souvislosti s tzv. domácím násilím nebo nebezpečným pronásledováním („stalking“ – slídivé a značně obtěžující pronásledování oběti). V poslední době v České republice narůstá i specifická forma trestné činnosti vázané na sportovní utkání nebo zábavní centra, kdy jde o návštěvu sportovních stadionů nebo restauračních a jiných zařízení, v nichž došlo k opakované nebo závažné trestné činnosti. Včasná a účinná reakce na jasně definovatelné potenciální i skutečné kriminogenní faktory, včetně přerušení rozhodných vazeb mezi obviněným a jeho obětí nebo určitým prostředím, je v takových případech nepochybně potřebná a žádoucí v zájmu individuální i generální prevence.

Podmínkou pro uložení předběžných opatření bude dostatečně odůvodněné podezření ze spáchání úmyslného trestného činu a potřeba ochrany poškozeného nebo společnosti z hlediska nebezpečí pokračování nebo opakování trestné činnosti. Přitom bude třeba přihlédnout k povaze a závažnosti konkrétního spáchaného skutku a k osobě obviněného.

Jako předběžná opatření bude možno s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestné činnosti, osobě obviněného a zájmům poškozeného uložit (jde o taxativní výčet) zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky, zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředním okolí a zdržovat se v takovém obydlí, zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě, zákaz vycestování do zahraničí, zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti, zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky, zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek, zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti.

Předběžná opatření bude moci nařídit jen soud a v přípravném řízení předseda senátu na návrh státního zástupce nebo státní zástupce. Nikdy nepřichází v úvahu eventualita, že by je v přípravném řízení s předchozím souhlasem státního zástupce ukládal policejní orgán.

Soud nebo státní zástupce bude mít možnost rozhodnout s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestné činnosti, osobě obviněného a zájmům poškozeného i o uložení více druhů předběžných opatření a o změně předběžného opatření, včetně uložení dalšího dosud neuloženého předběžného opatření.

Proti rozhodnutí soudu (státního zástupce) je přípustná stížnost, jež nemá odkladný účinek. O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce bude rozhodovat soud (§ 146a tr. ř.).

Obdobné úpravy mají např. v Rakousku (srov. Spolkový zákon o ochraně proti násilí v rodině) nebo ve Francii, kde jsou uplatňována v podstatně širším rozsahu, neboť umožňují uložit obviněnému na svobodě velmi širokou škálu nejrůznějších omezení a povinností, které mají za cíl omezovat další trestní rizika a usnadnit vedení trestního řízení (srov. kapitolu VII francouzského trestního řádu, zejména ustanovení čl. 137 až 144).

Smyslem těchto omezení je v prvé řadě chránit poškozeného, ale na druhé straně jejich náležité prosazování je i v zájmu stíhaného obviněného, který by si mohl svými nežádoucími aktivitami přivodit použití podstatně invazivnějších prostředků vůči sobě, např. uvalení vazby z důvodů § 67 písm. c) platného trestního řádu. Používání předběžných opatření se v zahraničí osvědčuje a zejména u domácího násilí nebo nebezpečného pronásledování efektivně brání v pokračování nebo opakování trestné činnosti.

Ustanovení § 88b stanoví, že předběžné opatření lze uložit jen osobě, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Při ukládání předběžného opatření je třeba respektovat zásadu subsidiarity (nelze dosáhnout účelu mírnějším opatřením) i proporcionality (povaha a závažnost činu), přitom obava, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, musí vyplývat z konkrétních skutečností, což musí být odůvodněno i v usnesení o uložení předběžného opatření. Zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti je omezen maximální dobou trvání – 6 měsíců.

V § 88c je uveden taxativní výčet předběžných opatření, který nelze analogicky rozšiřovat.

O uložení předběžných opatřeních se rozhoduje usnesením (§ 88m). Rozhoduje buď soud, nebo státní zástupce. Státní zástupce rozhoduje o uložení předběžného opatření jen v přípravném řízení a jen o uložení těch opatření, které neznamenají výrazný zásah do osobní svobody obviněného.  V ostatních případech rozhoduje soud, resp. v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce.

Předběžná opatření trvají do doby, dokud to vyžaduje jejich účel. S výjimkou zákazu výkonu konkrétně vymezené činnosti, který nesmí přesáhnout 6 měsíců. Obviněný má právo kdykoliv žádat o zrušení předběžného opatření, opakovat stejnou žádost však může po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí (§ 88n).

Jestliže obviněný neplní podmínky nařízeného předběžného opatření, může být rozhodnuto o uložení jiného předběžného opatření, které bude shledáno účinnějším vzhledem k povaze a závažnosti věci, nebo o jeho vzetí do vazby, nebo bude nařízeno jeho zadržení nebo zatčení, nebo uložena pořádková pokuta. Jestliže se obviněný dopustí závažného jednání, aby zmařil výkon předběžných opatření, může být takové jednání kvalifikováno jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---