Zákon o mezinárodní justiční spolupráci (104/2013 Sb.) a novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 105/2013 Sb.

Dne 30. dubna 2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních číslo 104/2013 Sb. Tentýž den pak byl vydán i další navazující zákon číslo 105/2013 Sb., kterým se v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních mění kromě jiných předpisů i trestní zákoník a trestní řád. Zákon (až na drobné výjimky) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014

Postup při mezinárodní spolupráci v trestní oblasti byl dosud upraven v samostatné části trestního řádu. Tato část tedy byl zrušena a přesunuta do zmíněného samostatného zákona. Nový zákon upravuje postup při mezinárodní justiční spolupráci v podstatě obdobně jako to dosud činil trestní řád, pouze některé postupy vymezuje podrobněji. S ohledem na to, že tyto stránky jsou určeny především pro laiky, nemá smysl tyto postupy zevrubněji popisovat (ani by to nebylo v rámci webových stránek uskutečnitelné, neboť zákon sám má 340 paragrafů).

Pokud jde o další změny v trestním řádu, nově se stanoví, že rozhodnutí o vině obviněného (a je jedno, jestli odsuzující nebo zprošťující) vydané soudem státu Evropské unie, vytváří v České republice překážku věci rozhodnuté a tentýž obviněný tak již nemůže být v ČR pro tentýž skutek stíhán. Dosud tomu tak nebylo, obviněný, který byl odsouzen v cizině, mohl být pro ten samý skutek stíhán i u nás, pouze se mu započetl trest, který v cizině vykonal. Změna se týká pouze států EU, u ostatních států ke změně nedochází.

Nově se rozšiřuje právo obviněného na přetlumočení některých písemností. Dosud bylo třeba obviněnému cizinci přetlumočit pouze usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, usnesení o nařízení pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu, obžalobu, dohodu o vině a trestu a návrh na její schválení, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Nyní může obviněný žádat překlad i dalších listin. Orgán činný v trestním řízení takové žádosti musí vyhovět, pokud to bude třeba k zajištění spravedlivého procesu. Pokud nevyhoví, musí o nevyhovění rozhodnout usnesením, proti kterému je přípustná stížnost.

V souvislosti s úpravou vyžadování vydání obviněných z ciziny se do trestního řízení zavádí nový typ soudního rozhodnutí – příkaz k zadržení. Týká se to osob podezřelých z trestné činnosti, kterým nelze doručit usnesení o zahájení trestního stíhání. V takových případech státní zástupce obvykle vydává tzv. souhlas se zadržením, který je vlastně podkladem pro to, aby policie podezřelého zadržela a provedla s ním potřebné úkony, případně podala návrh na vzetí do vazby. Tento souhlas se zadržením však nemůže být podkladem pro vyžádání obviněného z ciziny, proto v takových případech bude příkaz k zadržení vydávat na návrh státního zástupce soud.

Další významnější změna se týká výkonu trestu vyhoštění. Trestní řád nově umožňuje rozhodnout nejen o upuštění od výkonu zbytku trestu vyhoštění, ale i o jeho přerušení.

Trestní zákoník je výše uvedeným zákonem měněn jen minimálně, kromě legislativně technických změn souvisejících s novým zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních stojí za zmínku především zavedení nového trestného činu agrese dle § 405a trestního zákoníku (jde v podstatě o trestnost osoby, která je odpovědná za útok na jiný stát, pokud takový útok lze považovat za neslučitelný s Chartou OSN). Za tento trestný čin lze uložit trest odnětí svobody na dobu 12-20 let nebo i výjimečný trest.

Celý text zákona o mezinárodní justiční spolupráci v věcech trestních najdete zde

Celý text změnového zákona č. 105/2013 Sb. najdete zde

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---