Novela trestního zákoníku číslo 494/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3

Zákon číslo 494/2012 Sb. novelizuje především zákon o přestupcích. Nově totiž zavádí možnost uložit i za přestupek sankci zákazu pobytu na území konkrétní obce nebo jeho části. Tato sankce může být uložena na dobu nejvýše tří měsíců. Pokud takový zákaz je osobou postiženou za přestupek porušen, bude její jednání posuzováno jako trestný čin (tedy již nikoliv jen jako přestupek) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku.

Zákon nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2013.

 Celý text novely najdete zde

* * * * *

Odůvodnění poslaneckého návrhu zákona:

Důvodová zpráva 

I. Obecná část

Navrhovaná novela zákona o přestupcích, která by se dílčím způsobem dotkla rovněž trestního zákoníku, vychází ze snahy posílit účinnost sankčních ustanovení zákona o přestupcích a posílit obecnou vymahatelnost práva. Zavádí proto nový typ sankce v podobě zákazu pobytu, jehož porušením by byl spáchán trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

Současně je tímto návrhem posilována právní jistota v otázce vymezení doby nočního klidu, která není zákonem jasně vymezena a jejíž vymezení pouze prostřednictvím obecně závazných vyhlášek nelze považovat za zcela ideální řešení, zejména pak v těch případech, kdy může porušení nočního klidu zakládat skutkovou podstatu přestupku a vést k uložení sankce.

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, i předpisy Evropské unie. Jak vyžaduje Listina základních práv a svobod ve svém čl. 14 odst. 3, mohlo by v případě nově zaváděné sankce zákazu pobytu docházet k omezení svobody pohybu pouze tehdy, pokud by to bylo nezbytné k udržení veřejného pořádku (novela hovoří o závažném narušení veřejného pořádku), a tím i práv a svobod druhých.

Z hlediska práva Evropské unie je třeba poukázat na to, že součástí smlouvy o fungování EU je i Listina základních práv EU, která ve svém čl. 45 zaručuje právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států. Současně k tomu dodává, že toto právo by mohlo být omezeno z důvodu ochrany veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví (stačí přitom naplnění jednoho z těchto důvodů). V navrhovaném případě by se jednalo právě o případ ochrany veřejného pořádku (podobně jako je tomu u zákazu pobytu uloženého v trestním řízení, zde ovšem ve výrazně omezenější podobě).

Zmínit lze rovněž Směrnici 2004/38/ES, která hovoří o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. I ta pak předpokládá možnost omezení pohybu občanů EU, pokud je to třeba z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Tato omezení musí respektovat zásadu přiměřenosti. To je v návrhu zaručeno tím, že zákaz pobytu by bylo možné uložit pouze za některé přestupky spáchané úmyslným jednáním závažným způsobem narušujícím veřejný pořádek a navíc pouze za předpokladu, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání přestupku ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku. Navíc by se muselo jednat o jednání opakované (opakovaně by musel být spáchán stejný přestupek, nikoli jakýkoli z těchto přestupků) a nešlo by tedy o nepřiměřeně přísné trestání jediného jednání. V této opakovanosti by tedy bylo možné spatřovat výrazné zvýšení míry společenské škodlivosti tohoto jednání a navrhovaná sankce by zde byla již nezbytná. Skutečnost, že se přihlíží rovněž k místu spáchání přestupku, je zohledněna tím, že opakovaný přestupek musí být spáchán ve stejném správním obvodu a musí být tedy projednáván stejným správním orgánem (ten by při neexistenci registru přestupků jako jediný musel mít přehled o tom, zda k pravomocnému uznání viny za tento přestupek u stejné osoby již v posledním roce došlo, nebo nikoli). Sankce zákazu pobytu by proto byla podle požadavků zmíněné směrnice vázána výlučně na osobní chování dotyčného jednotlivce, které představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. V zájmu přiměřenosti by navíc nebylo možné uložit tuto sankci mladistvému. Přístup k občanům ČR a jiným občanům EU při ukládání této sankce by byl pochopitelně stejný.

Z hlediska předpokládaného dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty lze uvést, že tento návrh nebude mít negativní dopady na tyto rozpočty. Návrh nemá ani negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky, negativní sociální dopady nebo negativní dopady na životní prostředí a netýká se rovnosti mužů a žen.

Vlastní zhodnocení platného právního stavu s odůvodněním hlavních principů navrhované právní úpravy a její nezbytnosti je uvedeno k jednotlivým novelizačním bodům ve zvláštní části tohoto odůvodnění.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---