Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Podrobnosti postupu Úřadu při aplikaci podmínek leniency programu budou upraveny v aktualizovaném Oznámení Úřadu, které bude dostupné na jeho internetových stránkách.

V § 22ba odst. 3 je upravena výjimka z uložení zákazu plnění veřejných zakázek nebo zákazu plnění koncesní smlouvy pro soutěžitele, kteří se dopustili kartelové dohody v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu anebo v souvislosti s koncesemi. Zákaz se neukládá soutěžitelům, kteří splnili

• podmínky dle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo písm. b) – tj. úspěšným žadatelům o leniency, a dále
• těm, kteří splnili podmínky pro snížení pokuty o 20 % (tj. přinesli Úřadu procesní úsporu).

Úprava sleduje podporu využívání leniency programu a také podporu efektivního postupu Úřadu při prokazování kartelových dohod uzavíraných ve výše uvedené souvislosti (ve prospěch úspory zdrojů pro šetření dalších případů).

Právní úprava obsažená § 22ba zákona přináší dále v odstavci 2 nový institut – tzv. „narovnání“. Umožňuje snížit pokutu tomu, kdo v návaznosti na sdělení výhrad přizná, že správní delikt, tak jak byl Úřadem skutkově vymezen a právně kvalifikován, skutečně spáchal. Jde o obdobu settlementu, představeného Evropskou komisí v roce 2008. Účastníci řízení tak přispějí k úspoře zdrojů Úřadu, neboť nebudou obstrukčně protahovat řízení a navrhovat jen účelové důkazy, jimiž by se musel Úřad dál v  řízení zabývat k prokázání jejich nedůvodnosti. Jedná se o nástroj procesní ekonomie, který Úřadu umožní využít dosaženou úsporu zdrojů k efektivnějšímu odhalování a prokazování porušení zákona. Účastníkovi řízení současně zůstávají zachovány možnosti jeho procesní obrany.

Navrhuje se, aby účastníkovi řízení, který takto akceptuje svou odpovědnost za spáchaný delikt, byla pokuta snížena o 20 %. Na rozdíl od Komise, která institut narovnání v současné době vztahuje jen na kartely, se v zákoně navrhuje jeho zavedení pro všechny základní typy porušení zákona, tj. zakázané dohody (§ 3 odst. 1), zneužití dominantního postavení (§ 11 odst. 1) i uskutečnění spojení před podáním návrhu a před právní mocí rozhodnutí, jímž se spojení povoluje (§ 18 odst. 1). S ohledem na dosavadní zkušenost předkladatele (zejména s ohledem na moderační přístup správních soudů) se jeví snížení pokuty o 10 % užívané Evropskou komisí v případech aplikace settlementu jako příliš nízké a bez motivačního účinku pro účastníky řízení. Z tohoto důvodu navrhované znění počítá s pevným snížením pokuty indikované ve sdělení výhrad o 20 %. V § 22ba odst. 6 se vymezuje lhůta (do 15 dnů od sdělení výhrad) pro uplatnění žádosti, v níž účastník řízení projeví zájem splnit podmínku pro snížení pokuty za umožnění procesní úspory. Později uplatněnou žádost Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Podrobnosti postupu Úřadu při aplikaci podmínek pro snížení pokuty za dosažení procesní úspory budou upraveny v  Oznámení Úřadu, které bude dostupné na jeho internetových stránkách. 

K bodu 29 a 30

Navrhované doplnění odstavce 1 v § 22c „Pořádková pokuta“ je promítnutím změn provedených v § 21e „Poskytování informací“, a to založením obecné povinnosti soutěžitelů poskytovat Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady a informace (v upraveném odstavci 1 § 21e) a přesunem stávající povinnosti soutěžitelů poskytovat Úřadu informace v jím stanovených lhůtách do odstavce 2 téhož ustanovení zákona (viz body 15 až 17 návrhu tohoto zákona). Přesun povinnosti dodržovat Úřadem stanovené lhůty pro poskytnutí informací je promítnut v § 22c, aby bylo nadále možno postihovat soutěžitele za její nesplnění.

Nadále tedy zůstává zachováno oprávnění Úřadu uložit pořádkovou pokutu za nesplnění povinnosti poskytovat Úřadu úplné, správné a pravdivé informace, nesplnění povinnosti poskytovat je v Úřadem stanovených lhůtách, a také za nesplnění povinností soutěžitelů podle § 21f odst. 3 – tj. neposkytnutí součinnosti či nestrpění výkonu oprávnění Úřadu při šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů, např. při neumožnění vstupu do obchodních prostor soutěžitelů, neumožnění Úřadu nahlédnout do obchodních záznamů, či neumožnění ověřit, zda se jedná o obchodní záznamy, bránění pořízení kopií záznamů atd. Neplnění uvedených povinností představuje ztěžování postupu řízení. Zákon tak upravuje speciální skutkové podstaty pro pořádkové pokuty i jiné sazby pořádkových pokut, než jaké upravuje správní řád. Novela nezakládá další skutkovou podstatu pro uložení pořádkové pokuty (modifikuje pouze jednu z nich).

Vzhledem k uvedenému charakteru sankcí ukládaných dle § 22c, se navrhuje v § 22c zrušení odstavce 3, upravujícího lhůtu, v níž lze pokutu uložit. Pořádkové pokuty slouží k zajištění účelu a průběhu správního řízení; lze je tedy ukládat kdykoli v průběhu řízení. 

K bodu 31

Navrhované znění výslovně v nově doplněném § 25b vylučuje na postup Úřadu podle zákona užití právních předpisů o kontrole, tj. současný zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je specifická povaha činností Úřadu v rámci jeho dozorové pravomoci a odlišnost jeho postupů dle zákona, které neumožňují aplikovat uvedený předpis (např. neumožňují Úřadu převzít při šetření v obchodních prostorách soutěžitelů originály podkladů a vrátit je, pominou-li důvody k jejich převzetí, Úřad též nemůže při šetření v obchodních prostorách soutěžitelů vystavit protokol o kontrolním zjištění s uvedením zjištěných nedostatků a výčtem předpisů, které byly porušeny, neboť porušení zákona je výsledkem řady úkonů dokazování v průběhu řízení Úřadu). Pro účely výkonu svého dozoru má Úřad zvláštní komplexní úpravu v zákoně a předpisy o kontrole se na jeho postup ani aktuálně neaplikují. Úprava zvyšuje transparentnost postupu Úřadu.

Čl. II – Přechodné ustanovení

S ohledem na zachování právní jistoty se upravuje, že řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---