Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.
K bodu 28
Jedná se nové ustanovení § 22ba – „Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty“, jímž se v zákoně upravují podmínky leniency programu a dále též podmínky pro aplikaci nástroje procesní úspory – tzv. „narovnání“.
Leniency program představuje celosvětově jeden z nejúčinnějších nástrojů k odhalování utajovaných horizontálních kartelů. V rámci EU byl zaveden Komisí v roce 1996, v současné době jej užívají všechny členské státy EU s výjimkou Malty. Podstata leniency programu spočívá v tom, že soutěžiteli, který se dozná k účasti na utajované horizontální dohodě, o které soutěžní úřad nebyl informován, resp. nemohl její existenci prokázat, a který svou spoluprací se soutěžním orgánem umožní „rozbití“ kartelu, nebude uložena pokuta. Další účastníci kartelu pak ještě mohou soutěžnímu úřadu přinést důkazy, které představují k důkazům již soutěžním úřadem shromážděným významnou přidanou hodnotu (significant added value), jež výrazněji přispěje k prokázání kartelu.
Program je založen na modifikované teorii her; jelikož v případě odhalení kartelu hrozí jeho účastníkům velmi vysoké pokuty a upuštění od uložení pokuty může dosáhnout jen ten, kdo o dohodě informuje jako první, snižuje se působením programu důvěra mezi účastníky kartelu.
Úřad v současné době užívá leniency program na základě oznámení předsedy Úřadu z roku 2007, které vychází z aktuálního programu Komise a společného doporučení Komise a národních soutěžních úřadů členských zemí EU. Rozlišuje leniency typu I – úplné upuštění od uložení pokuty, a leniency typu II – snížení pokuty až o 50 % tomu, kdo poskytl k případu tzv. významnou důkazní přidanou hodnotu.
Smyslem navrhované právní úpravy je zakotvit podmínky pro aplikaci leniency programu přímo do zákona jednak s ohledem na právní jistotu žadatelů o upuštění od uložení pokuty nebo o její snížení, dále pak z důvodu nezbytnosti přijetí dalších změn právní úpravy na podporu efektivního využívání a fungování tohoto programu, zejména úpravy „zvláštního ustanovení o spisu a nahlížení do něj“ v zákoně, dále pak „zvláštního ustanovení o účinné lítosti“ v novém § 248a trestního zákoníku, v němž se zakotvuje zánik trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Navrhovaný § 22ba odst. 1 písm. a) vymezuje podmínky pro úplné upuštění od uložení pokuty (tzv. „leniency typu I“). Podmínkou je, že se soutěžitel na Úřad obrátí jako první, že přizná svoji účast na dohodě, po celou dobu řízení s Úřadem aktivně spolupracuje a že nečinil nátlak na ostatní strany kartelu, aby se ho účastnily. Pokud jde o vlastní informace, které musí žadatel poskytnout, může se jednat jednak o informace, které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě, jednak o informace, které umožní prokázat existenci kartelu.
V § 22ba odst. 1 písm. b) jsou vymezeny podmínky pro snížení pokuty (tzv. „leniency typu II“). Úřad tady již disponuje důkazy o kartelu, takže je nezbytné, aby žadatel předložil takové informace a podklady, které pro Úřad představují významnou přidanou hodnotu, zejména pokud jde o rozsah nebo trvání kartelu, např. že kartel trval déle, než Úřad dosud věděl, že v něm bylo zapojeno více soutěžitelů, týkal se i dalších trhů, apod. Pokuta se snižuje až o 50 % z výše pokuty, o níž jsou účastníci řízení informováni ve sdělení výhrad. Obecné podmínky jsou pak shodné jako u leniency typu I.
Dle § 22ba odst. 5 lze žádost o upuštění od uložení pokuty (leniency typu I) podat pouze do sdělení výhrad. Podstatou tohoto typu žádosti je totiž poskytnutí nové informace Úřadu o tom, že došlo k uzavření kartelové dohody, a umožnit mu provedení šetření na místě, případně takový kartel prokázat (např. poskytnutím důkazů, které by nemohl získat v rámci šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů proto, že se nacházejí mimo EU). Od zahájení řízení pravděpodobnost, že žadatel splní základní podmínku leniency tohoto typu, tzn. že předloží informace a podklady o utajované a Úřadu doposud neznámé kartelové dohodě, výrazně klesá. Zcela pak zaniká v okamžiku, kdy jsou sděleny účastníkům řízení výhrady, které k jejich zakázané dohodě Úřad má.
Žádost o snížení pokuty (leniency typu II) je možno podat ještě po sdělení výhrad, nejpozději však do 15 dnů od jeho doručení soutěžiteli. To proto, že nejpozději na základě sdělení výhrad ještě může účastník řízení identifikovat doplňující podklady a informace, které poskytne Úřadu výměnou za slevu na pokutě. V takovém případě Úřad na jejich základě doplní dokazování a vydá nové sdělení výhrad.
Dle § 22ba odst. 7 později podané žádosti projedná Úřad pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména pokud podavatel prokáže objektivní důvody, které mu neumožnily žádost podat v zákonné lhůtě. Může se jednat o případy dlouhodobé nepřítomnosti (hospitalizace, zahraniční pobyt) klíčových pracovníků soutěžitele, jež mají informace či podklady o kartelu, dále o případy celkové změny výkonu kontroly nad společností, zásadní restrukturalizace, výměny vedení apod., kdy dojde k dočasné diskontinuitě povědomí managerů o jednání soutěžitele v minulosti, apod.
Pro oba typy leniency žádostí se v souladu s praxí Komise navrhuje zakotvit rovněž možnost jejich zpětvzetí. Je-li žádost vzata zpět, Úřad k žádosti a k ní přiloženým dokumentům v řízení nepřihlíží. Zpětvzetí se navrhuje omezit lhůtou do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádostí. Úprava zpětvzetí žádosti podávané Komisi je přitom daleko přísnější a v podstatě umožňuje vzít žádost zpět pouze v počáteční fázi šetření (u leniency typu I) či do předání úplné žádosti o snížení pokuty včetně důkazů (u leniency typu II).
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku |