Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

K bodu 19

Navrhuje se doplnění § 21f o nový odstavec 5, v němž se zakotvuje oprávnění Úřadu provádět šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů (tj. šetření dle § 21f zákona) na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu, příp. jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů a upravují se též základní náležitosti pověření. Zákon upravuje povinnost zajistit přivolení soudu jen v případech šetření Úřadu v jiných než obchodních prostorách (včetně bytů osob statutárních orgánů soutěžitele). Zakotvení oprávnění Úřadu provádět šetření v obchodních prostorách soutěžitelů na základě písemného pověření do zákona je zpřesněním komplexní úpravy šetření v obchodních prostorách soutěžitelů. Navrhovaná úprava přispěje ke zvýšení právní jistoty šetřených soutěžitelů. Úprava textu – cit.: „Pověření   musí obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení…“ vychází z požadavku zvláštních zákonů, zakládajících povinnost uvádět všechna jména, má-li fyzická osoba více jmen (viz např. zákon o matrikách). V souvislosti s uvedenou změnou se dosavadní odstavec 5 § 21f zákona označuje jako odstavec 6.     

K bodu 21

Navrhovaná úprava § 22 odstavce 1 písm. e) a § 22a odstavce 1 písm. e) zákona spočívá v doplnění správních deliktů spáchaných nesplněním závazků, které účastníci řízení navrhli ve prospěch obnovení účinné soutěže v řízení vedeném ve věci spáchání některého ze tří základních typů protisoutěžních deliktů, také o delikt nesplnění závazků navržených účastníky řízení dle § 17 odst. 4 zákona, jejichž splněním Úřad podmínil povolení spojení soutěžitelů. Po faktické stránce se nejedná o nový správní delikt, neboť až doposud bylo toto neplnění závazků u fúzí Úřadem postihováno na základě zbytkové klauzule § 22 odst. 1 písm. f) a § 22a odst. 1 písm. f), podle které je přestupkem či správním deliktem, jestliže  soutěžitel „nesplní … jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu“. Navrhovaná úprava tak odstraňuje nesoulad, kdy nesplnění i těchto závazků patří systematicky do ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) a § 22a odst. 1 písm. e) zákona vymezujících skupinu správních deliktů spočívajících v neplnění závazků navržených účastníky řízení, a přináší současně soutěžitelům vyšší právní jistotu. 

K bodu 22 a 23

Navrhované doplnění § 22 odst. 2 a § 22a odst. 2 reaguje na možnost neuložení pokuty v případě spáchání správního deliktu kartelové dohody a úspěšného využití leniency programu pro získání plné imunity z uložení pokuty. Jde o doplnění oprávnění Úřadu ukládat pokuty v rozpětí do zákonem stanovené maximální hranice výše pokut i o oprávnění Úřadu neuložit pokutu vůbec, dojde-li ke splnění stanovených podmínek pro takový postup. Úprava zvyšuje srozumitelnost právní úpravy a transparentnost postupu Úřadu. 

K bodu 24

Navrhované doplnění § 22a zákona o nové odstavce 4 až 6 (včetně poznámky pod čarou č. 20) směřuje k naplnění úkolu vyplývajícího z usnesení vlády č. 1 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. Konkrétně je do zákona promítnut postih spočívající v zákazu plnění veřejných zakázek subjektům, které se dopustily správního deliktu kartelové dohody v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Obdobně je uložen zákaz plnění koncesní smlouvy subjektům, které spáchaly tento delikt v souvislosti s koncesním řízením. Zákaz se ukládá na dobu 3 let. Novela tak promítá do zákona obdobný zákaz, jaký je obsažen v § 120a odst. 2 a 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a § 27a odst. 2 a 3 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění pak v souladu s citovanými předpisy uvádí, co se rozumí zákazem plnění veřejných zakázek a zákazem plnění koncesní smlouvy. V souladu se zněním zákona o veřejných zakázkách se zákazem plnění veřejných zakázek rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. V souladu se zněním koncesního zákona se zákazem plnění koncesní smlouvy rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesních smluv s předpokládaným příjmem nižším než 20 mil Kč. Věta „…činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez DPH“ se tedy vztahuje pouze na koncesní smlouvy s nižší hodnotou, u kterých zadavatel nemá povinnost provádět koncesní řízení. V odstavci 6 se pak upravuje oznamování subjektů, jimž byl uložen zákaz, do registru vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj.

Navrhovaná úprava sleduje zvýšení transparentnosti a efektivnosti v rámci procesu zadávání veřejných zakázek a uzavírání koncesních smluv. 

K bodu 25

            Navrhované doplnění § 22b odst. 2 sleduje za cíl možnost Úřadu v rámci správního řízení zohlednit ve výši pokuty aktivitu soutěžitele, který se snaží odstranit škodlivé následky svého protisoutěžního jednání v průběhu řízení (odstraní či kompenzuje spotřebitelům způsobenou škodu, apod.). Doposud bylo možné při ukládání pokuty za správní delikt přihlédnout pouze ke kritériím závažnosti deliktu. 

K bodu 26 a 27

Navrhovaná úprava § 22b odst. 6 přináší zpřesnění přechodu odpovědnosti právnické osoby za správní delikt na právního nástupce. Dosavadní úprava umožňuje, aby právní nástupce odpovídal za delikt svého předchůdce jen, pokud nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl, nebo vzhledem k okolnostem a svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu. Od těchto obtížně prokazatelných a subjektivních kriterií novela upouští. Přechod odpovědnosti se nově upravuje jako objektivní a zpřesňuje se tak, že odpovědnost za správní delikt právnické osoby, která zanikla, přechází na právního nástupce. Na to pak obsahově navazuje dosavadní text stávajících odstavců 7 a 8, upravující přechod odpovědnosti za delikt v případě, že zaniklá právnická osoba má více právních nástupců a přechod povinnosti uhradit pokutu v případě, že právnická osoba, která delikt spáchala, zanikla až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta. Stávající text odstavce 7 se pouze formálně přiřazuje do odstavce 6 za upravovanou první větu; tím dochází ke zrušení odstavce 7 a stávající odstavec 8 se nově označuje jako odstavec 7. Úprava tak sleduje efektivnost vymáhání soutěžních pravidel, kdy právnické osobě, která se dopustila protisoutěžního jednání, avšak zanikla, nelze uložit sankci. Tam, kde právnická osoba např. po rozdělení odštěpením dál na trhu existuje, odpovídá sama za své porušení zákona.            

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---