Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.
K bodu 11
Doplněním § 21 zákona o nový odstavec 2 se zavádí možnost Úřadu provádět v rámci šetření případů možného porušení zákona dle stanovených kritérií výběr případů, u nichž Úřad nebude povinen zahajovat z moci úřední správní řízení (tzv. „prioritizaci“). Umožní Úřadu nezabývat se případy, které sice jsou svou podstatou protisoutěžním jednáním, jejichž dopady na fungování konkrétních trhů jsou však velmi omezené, a soustředit své zdroje na celospolečensky závažnější případy porušení soutěžních pravidel.
Úřad tak může soustředit kapacity na vyšetřování problematických sektorů tuzemské ekonomiky a protisoutěžních jednání, vedoucích k narušení soutěže na trhu, které mají celospolečenský význam, dlouhodobě negativně dopadají na množství spotřebitelů či soutěžitelů a které odčerpávají prostředky z veřejných rozpočtů.
Vyhodnocení konkrétního jednání jako vhodného pro aplikaci ustanovení o nezahájení řízení nebude na libovůli Úřadu. Zavádějí se zákonná kritéria, na jejichž základě bude Úřad každou věc individuálně posuzovat. V souladu s korektivem společenské škodlivosti, který se uplatňuje v trestním právu, bude i v oblasti správního trestání protisoutěžních deliktů hodnocena míra škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž. V rámci posuzování, zda je dán veřejný zájem na vedení řízení bude Úřad povinně přihlížet též k povaze posuzovaného jednání, způsobu jeho provedení, významu dotčených trhů a počtu dotčených spotřebitelů. Tato kriteria nejsou jedinými kriterii, neboť s ohledem na širokou škálu případů, s nimiž se Úřad setkává, ani jedinými nemohou být; výčet je proto demonstrativní. Kriteria budou podrobněji rozvedena (spolu s příklady takových jednání s marginálním dopadem na soutěž) v Oznámení Úřadu a dostupná všem soutěžitelům na jeho internetových stránkách.
K jednotlivým kritériím posuzování, zda je dán veřejný zájem na vedení řízení, lze uvést: Z hlediska povahy jednání budou pro výběr dle § 21 odst. 2 zákona přicházet v úvahu spíše případy ve věcech ohrožení soutěže, nikoli případy jejího úplného vyloučení, zejména pak, bylo-li toto vyloučení záměrem šetřených soutěžitelů. U způsobu provedení jednání posoudí Úřad, zda k negativním důsledkům pro soutěž došlo na základě vynucení, závazné dohody či rozhodnutí sdružení soutěžitelů, zda byl uplatněn kontrolní anebo sankční nástroj zajišťující plnění dohody apod. Význam dotčených trhů bude Úřad hodnotit jednak po stránce geografické, kde jednoznačně upřednostní vedení řízení v případech porušování soutěžních pravidel na trzích s celostátním dopadem před trhy místními, ale zohlední i význam a citlivost trhu pro navazující sektory ekonomiky a pro spotřebitele. Veřejný zájem na vedení řízení bude zpravidla dán v případech, kdy posuzované jednání bude dopadat řádově na tisíce spotřebitelů. Jako příklad těchto zanedbatelných porušení je možné uvést například vertikální cenové dohody s velmi nízkým tržním podílem (nedosahujícím ani 5 %) nebo cenová doporučení v rámci sdružení s malým počtem členů, kteří zároveň nepatří k významnějším hráčům na trhu.
O důvodech nezahájení řízení učiní Úřad písemný záznam do spisu, čímž bude zároveň zajištěna přezkoumatelnost důvodnosti postupu Úřadu. Nadto vznikne uplatňováním tohoto postupu ustálená aplikační praxe, která povede ke stejnému postupu Úřadu v obdobných případech a soutěžitelům i spotřebitelům poskytne právní jistotu legitimního očekávání.
Navrhovaná úprava vychází z obdobné úpravy na úrovni Evropské unie, kdy podobnou pravomoc nezahájit vlastní řízení má i Komise, jako orgán příslušný k vedení správních řízení v oblasti ochrany hospodářské soutěže.
K bodu 12
Doplnění první věty do § 21b „Sdělení výhrad“ upravující povinnost Úřadu informovat účastníky řízení i o výši pokuty, kterou jim Úřad hodlá uložit, sleduje jednak posílení práv účastníků řízení a zvyšuje transparentnost postupu Úřadu (účastníci řízení se o výši pokuty nedozvědí až z rozhodnutí Úřadu). Rozsah sdělení výhrad je podrobněji rozveden již v § 7 odst. 3 stávajícího znění zákona (v souvislosti s navrhováním závazků). Navrhovaná úprava současně umožní účastníkům řízení posoudit využití zákonných možností dalšího snížení pokuty (viz podmínky pro leniency, příp. pro narovnání) i jakou maximální výši benefitu na pokutě tím mohou dosáhnout. Při stanovení výše pokuty pak Úřad vychází ze „Zásad stanovování pokut“, které přijal a zveřejnil na svých internetových stránkách. Prostřednictvím těchto „Zásad“ a navrhované úpravy zákona týkající se upuštění/snížení pokut při splnění podmínek pro leniency a navrhované úpravy snížení pokut při splnění podmínek pro narovnání, je pak zajištěna též obecná transparentnost a předvídatelnost výše ukládaných pokut; soutěžitelé si mohou sami zjistit, jaká výše pokuty jim v případě spáchání konkrétního typu deliktu může hrozit a odvodit také, jakou maximální možnou míru snížení pokuty mohou dosáhnout při splnění navrhovaných podmínek zákona.
Dochází také k drobné změně v délce lhůty obsažené v § 21b, a to ze 14 na 15 dnů. Důvodem změny je sladění dané lhůty s délkou lhůt stanovených v nově navrhovaném § 22ba v odstavcích 5 a 6.
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku |