Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

4/ Dále je navrhována změna vycházející z úkolů Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2011 a 2012, spočívající v uložení zákazu plnění veřejných zakázek a zákazu plnění koncesní smlouvy těm subjektům, jež se dopustí správního deliktu uzavření kartelové dohody v rámci procesu zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti s  koncesním řízením. Novela tak zavádí obdobnou úpravu zákazu, jaká je obsažena u správních deliktů dodavatelů v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sleduje důsledný postih protisoutěžního jednání uskutečněného v rámci procesu zadávání veřejných zakázek nebo v souvislosti s  uzavíráním koncesních smluv. Jedná se o opatření, které by mělo přispět k větší transparentnosti a efektivnosti zadávání zakázek, resp. koncesí s ohledem na hospodárnost a účelnost.

5/ Navržena je rovněž změna zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přinášející v novém § 248a trestního zákoníku „zvláštní ustanovení o účinné lítosti“. Navrhovaná změna trestního zákoníku reaguje na zakotvení podmínek pro aplikaci leniency programu do zákona. Umožňuje při splnění stanovených podmínek zánik trestní odpovědnosti pachatele za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Úprava sleduje podporu využívání leniency programu ze strany soutěžitelů a dává pachatelům trestného činu možnost vyvolat či se aktivně podílet na krocích soutěžitele směřujících k naplnění podmínek tohoto programu, které povedou k odhalení zakázané horizontální dohody či umožní její prokázání, a tím splnit podmínky zvláštní účinné lítosti pro zánik své trestní odpovědnosti za uvedený trestný čin.

Další navrhované změny zákona vycházejí z dlouhodobé potřeby vyvolané aplikační praxí Úřadu.

Jde zejména o tyto změny:

• Doplnění ustanovení o sdělení výhrad (§ 21b) o povinnost Úřadu informovat účastníky řízení i o výši pokuty, která jim v konkrétním případě hrozí. Úprava sleduje zvýšení transparentnosti postupu Úřadu a předvídatelnosti výše pokut v individuálních případech. Umožní zároveň účastníkům řízení posoudit využití zákonných možností pro další snížení pokuty (viz podmínky pro leniency a pro narovnání) i možnou výši benefitu na pokutě s tím spojenou.
• Zpřesnění úpravy přechodu odpovědnosti za správní delikt právnické osoby na jejího právního nástupce (§ 22b odst. 6).
• Zakotvení obecné povinnosti soutěžitelů poskytovat Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady a informace včetně obchodních záznamů, nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (§ 21e nové znění odst. 1). Tato povinnost dosud platí pro soutěžitele pouze v případech písemného vyžádání informací a podkladů Úřadem (při jejím porušení lze uložit soutěžiteli pořádkovou pokutu do 300 tis. Kč nebo do 1 % čistého obratu). Současný zákon tak neumožňuje postihovat předložení neúplných, nesprávných, nepravdivých podkladů a informací, včetně obchodních záznamů, pokud jejich poskytnutí nepředcházelo písemné vyžádání Úřadu. Navrhovaná úprava tento nesoulad odstraňuje a upravuje zmíněnou povinnost obecně pro všechny případy informací poskytovaných Úřadu, tedy i těch, které jsou poskytovány z iniciativy soutěžitelů, jako je tomu např. v návrhovém řízení o povolení spojení soutěžitelů. Změna je promítnuta také v úpravě pokuty za porušení této obecné povinnosti (§ 22c odst. 1), přičemž její výše se nemění.
• Zakotvení oprávnění Úřadu provádět šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu, příp. jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů a jeho základních náležitostí (§ 21f nový odstavec 5). Zpřesňuje se tak komplexnost úpravy šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů. Zákonné zakotvení písemného pověření povede ke zvýšení právní jistoty vyšetřovaných soutěžitelů.
• Doplnění správních deliktů spáchaných nesplněním závazků, které účastníci řízení navrhli ve prospěch obnovení účinné soutěže, také o delikt nesplnění závazků navržených účastníky řízení dle § 17 odst. 4 zákona v rámci povolování spojení soutěžitelů. Odstraňuje se tak nesoulad, kdy nesplnění i těchto závazků patří systematicky do skupiny správních deliktů, vymezených v § 22 odst. 1 písm. e) a § 22a odst. 1 písm. e) zákona, spočívajících v neplnění závazků navržených účastníky řízení.  Nesplnění závazků navržených účastníky řízení dle § 17 odst. 4 nebylo dosud v uvedené skupině uvedeno; nejedná se však věcně o nový delikt, dosud bylo neplnění závazků u fúzí možno postihovat jako správní delikt spočívající v „nesplnění jiné povinnosti stanovené rozhodnutím Úřadu“).
• Založení povinnosti poskytovat Úřadu informace také subjektům, které nelze podřadit pod pojem soutěžitel ve smyslu zákona; praxe ukázala potřebu poskytnutí informací i od těchto subjektů.
• Výslovně se vylučuje užití předpisů o kontrole – tj. zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, na postup Úřadu dle zákona. Specifická povaha činností Úřadu v rámci jeho dozorové pravomoci a odlišnost jeho vyšetřovacích postupů dle zákona od obecných kontrolních postupů upravených právními předpisy o kontrole neumožňuje aplikovat zákon o státní kontrole. Úřad má pro účely svých šetření komplexní právní úpravu a předpisy o kontrole se na jeho postupy neuplatňují. Navrhovaná úprava zvyšuje transparentnost postupu Úřadu a tím i právní jistotu soutěžitelů.
• Další změny jsou vyvolané nabytím platnosti a účinnosti revize zakládacích smluv Evropské unie provedené tzv. Lisabonskou smlouvou – jde o provázání nových názvů orgánů, dokumentů či užívaných pojmů do zákona (např. u názvu Smlouvy o fungování EU, u číselného označení příslušných článků této Smlouvy vztahujících se k hospodářské soutěži, v označení názvu orgánu EU „Evropská komise“, názvu „Evropská unie“ či pojmu “unijní“).

Navrhovaná právní úprava nemá ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právními akty EU.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---