Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 390/2012 Sb.

Stránky: 1 2

I po novele stále platí, že osoba odsouzená za přečin (tedy nikoliv za zločin) může žádat o podmíněné propuštění i před uplynutím výše uvedených lhůt (tedy před uplynutím poloviny a u prvotrestaných před uplynutím třetiny trestu), pokud k tomu má souhlasné stanovisko ředitele věznice. Novela trestního zákoníku ale výslovně uvádí, že soud může takovou žádost zamítnout jen ve výjimečných případech, je-li zjevné, že by odsouzený nevedl po propuštění řádný život. Pro soud tedy bude mnohem těžší zamítnutí takové žádost zdůvodnit. Navíc už soud v případě tohoto typu podmíněného odsouzení nebude muset povinně ukládat omezení spočívající v povinnosti zdržovat se v určitou dobu na určeném místě,  vykonat práce pro obecně prospěšné účely nebo složit finanční částku na pomoc obětem trestné činnosti. Tato omezení nadále soud může uložit, ale nebude to povinné, jako tomu bylo dosud.

Novela trestního zákoníku číslo 390/2012 Sb. pak přináší ještě další zmírnění podmínek podmíněného propuštění. Dosud platilo, že soud při podmíněném propuštění vždy přihlížel k tomu, zda odsouzený dobrovolně nastoupil do výkonu trestu a zda nahradil způsobenou škodu. Nově tyto okolnosti bude soud zohledňovat jen u osob odsouzených za zločiny (tedy nikoliv za přečiny).

Změna nastává i v případech, kdy je žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta. Podle dosavadní úpravy mohl odsouzený takovou žádost (pokud byl důvod zamítnutí jiný, než to, že dosud neuplynula zákonná doba pro podmíněné propuštění) opakovat nejdříve jeden rok po zamítnutí původní žádosti. Nyní se tato doba zkracuje na polovinu, takže odsouzení mohou opakovanou žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podat již po šesti měsících.

Novela ve snaze, aby ve věznicích bylo co nejméně lidí pamatuje i na případy, kdy podmíněně propuštění ve zkušební době nevedli řádný život a dopustili se např. dalšího trestného činu. Podle dosavadní úpravy v takových případech soud v podstatě vždy rozhodl o přeměně podmínky znovu na nepodmíněný trest odnětí svobody, tedy o tom, že podmíněně propuštěný zbytek trestu odnětí svobody vykoná. Nově zákon umožňuje soudu dát v takových případech odsouzenému ještě šanci a ponechat podmíněné propuštění v platnosti s tím, že může prodloužit zkušební dobu, stanovit dohled probačního úředníka nebo uložit i některé další omezující podmínky (např. podrobit se léčení ze závislosti, nenavštěvovat určitá místa nebo akce, zdržet se požívání návykových látek atd.)

Přeměna trestu odnětí svobody na trest domácího vězení

Novela číslo 390/2012 Sb. přináší zcela novou možnost pro odsouzené, jak se dostat z výkonu trestu odnětí svobody dříve, než uplyne soudem stanovená výměra. Touto možností je přeměna zbytku trestu odnětí svobody na trest domácího vězení. Podmínky pro tento postup jsou následující:

• přeměna je možná jen u osob odsouzených za přečin (nikoliv za zločin)
• přeměna je možná až po uplynutí poloviny trestu odnětí svobody
• odsouzený svým chováním ve výkonu trestu odnětí svobody prokázal polepšení a lze od něho očekávat, že povede řádný život.

Při přeměně trestu odnětí svobody na trest domácího vězení vyměří soud odsouzenému  za každý den, o který byl trest odnětí svobody zkrácen, jeden den trestu domácího vězení (přeměna tedy je v poměru 1:1). Neplatí přitom omezení, že trest domácího vězení nesmí přesáhnout dva roky, jako je tomu v případech, kdy je trest domácího vězení ukládán přímo. Trest domácího vězení uložený přeměnou z trestu odnětí svobody tedy může být i delší, než dva roky.

Další cesty k omezení počtu vězňů

Kromě výše uvedených změn, které mohou zásadním způsobem snížit počet vězňů, přináší novela trestního zákoníku i další způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout. Konkrétně se změny týkají trestu obecně prospěšných prací a peněžitého trestu.

Pokud jde o trest obecně prospěšných prací, dlouho platilo, že pokud odsouzený zaviněně nevykonal trest obecně prospěšných prací nebo nevedl řádný život, tak soud rozhodl o přeměně tohoto trestu nebo jeho zbytku vždy na trest odnětí svobody. Později byla do zákona vložena možnost v takových případech přeměnit trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek i na trest domácího vězení. Novelou číslo 390/2012 Sb. pak byla do zákona přidána další možnost, a to konkrétně přeměnit trest obecně prospěšných prací na trest peněžitý. Zákon nijak blíže neupravuje podmínky přeměny trestu obecně prospěšných prací na trest peněžitý, takže pokud k přeměně skutečně dojde, platí pro takto přeměněný trest stejná pravidla (zejména pokud jde o výměru peněžitého trestu), jako kdyby trest peněžitý byl uložen přímo. Pouze náhradní trest odnětí svobody pro případ nezaplacení peněžitého trestu nesmí být přísnější, než jaký by odsouzenému hrozil, kdyby se trest obecně prospěšných prací přeměňoval přímo na trest odnětí svobody.

I v případě samotného peněžitého trestu jako takového došlo touto novelou ke změně. Podle dosavadní právní úpravy platilo, že pokud odsouzený peněžitý trest nezaplatil, rozhodl soud o nařízení náhradního trestu odnětí svobody, jehož výměra byla stanovena již při ukládání peněžitého trestu. Zjednodušeně řečeno, pokud odsouzený nezaplatil peněžitý trest, šel do vězení. Nová právní úprava ale pro případ, že peněžitý trest nebude zaplacen, ukládá soudům, aby peněžitý trest přeměnily nejprve na trest domácího vězení nebo trest obecně prospěšných prací, a teprve tehdy, pokud ani takto přeměněný trest nebude úspěšný (tj. odsouzený bude mařit výkon trestu obecně prospěšných prací nebo trestu domácího vězení nebo nepovede řádný život) soud přemění tento trest domácího vězení nebo obecně prospěšné práce na trest odnětí svobody.

Celý text zákona najdete zde

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---