Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 357/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

K bodům 7 a 8 (§ 10 odst. 1 písm. d) až f))

Uvedená formulace reflektuje novelizaci ustanovení § 327 trestního řádu provedenou zákonem č. 539/2004 Sb., kdy oprávnění ministra spravedlnosti upustit od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku bylo omezeno pouze na případy, kdy má být odsouzený vydán do cizího státu, anebo předán na základě evropského zatýkacího rozkazu jinému členskému státu Evropské unie. V případech,  kdy odsouzený má být vyhoštěn, rozhoduje o upuštění výlučně soud. Zároveň se reaguje na dosavadní nesystematické a nedůvodné omezení oprávnění Ministerstva spravedlnosti vyžádat si opis z Rejstříku trestů jen na případy řízení o vydání osoby k trestnímu stíhání do ciziny. Ministerstvo však musí mít možnost vyžádat si opis i v případech řízení o vydání osoby k výkonu trestu, zejména v souvislosti s oprávněním podat návrh příslušnému soudu na odložení vydání dle § 400 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Obecná formulace „v řízení o vydání osoby do cizího státu“ pokrývá oba dva uvedené případy. Dále se navrhuje doplnění nového písmene f) o případy, kdy Ministerstvo spravedlnosti jako orgán příslušný dle § 383 odst. 1 trestního řádu vyžádat obviněného z cizího státu, vede řízení o vyžádání osoby z ciziny. Oprávnění Ministerstva vyžádat v takových případech opis z evidence Rejstříku trestů je nezbytné zejména s ohledem na nutnost dodržení zásady speciality (§ 389 trestního řádu) po vydání osoby z ciziny k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu do České republiky.

K bodu  9 (§ 10 odst. 3)

Opis z evidence Rejstříku trestů se vydává cizozemským orgánům nejen v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, ale i v případech, kdy tak stanoví zákon (viz novelizační bod 27 této části, které je implementačním ustanovením k čl. 7 odst. 5 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy). Výslovné vyjádření této skutečnosti považujeme za vhodné s ohledem na to, že rámcové rozhodnutí nelze považovat za mezinárodní smlouvu, je zde tedy vhodnější odkázat na zákonnou úpravu, která jej implementuje.  

K bodům 10 a 11 (§ 10 odst. 5 a 6)

Ustanovení § 10 odst. 5 a 6 vymezují obsah opisu z evidence Rejstříku trestů. Na rozdíl od předchozího právního stavu budou ve zvláštní části opisu z evidence Rejstříku trestů obsaženy i informace o notifikovaných odsouzeních občanů České republiky soudy jiných členských států Evropské unie.

Vzhledem ke skutečnosti, že cizozemským odsouzením by měla být přiznána relevance odsouzení za trestný čin v zásadě pouze v případě, kdy jde o odsouzení pro skutek, který je trestný i podle práva České republiky, bude ve zvláštní části opisu z evidence Rejstříku trestů u notifikovaných odsouzení občanů České republiky soudy jiných členských států Evropské unie tato skutečnost vyznačena, pokud dojde k uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie vydaného pro čin trestný i podle práva České republiky krajským soudem (§ 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů) nebo když bude Nejvyšším soudem rozhodnuto o tom, že se na toto odsouzení hledí jako na  odsouzení soudem České republiky (viz i návrh § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů).

K bodu 12 (§ 11 odst. 1)

Novelizace § 11 odst. 1 je legislativně technickou změnou reagující na změny provedené v novelizačním bodě 2 této části. 

K bodům 13 a 14 (§ 11a odst. 3 a 4)

Rejstřík trestů je povinen v souladu s požadavky čl. 6 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, zahrnout do výpisu z evidence Rejstříku trestů, který je vyhotovován na základě žádosti osoby, která je občanem jiného členského státu, i údaje o odsouzeních této osoby, které jsou obsaženy v evidenci obdobné Rejstříku trestů členského státu, jehož je žadatel občanem (viz novelizační bod 29 této části – návrh § 16g odst. 2). Na žádost fyzické osoby, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která měla občanství jiného členského státu Evropské unie, zahrne Rejstřík trestů do výpisu vydávaného této osobě i informace z evidence obdobné evidenci Rejstříku trestů státu, na jehož území měl nebo má žadatel bydliště nebo jehož měl občanství (viz návrh § 16g odst. 3).  Tyto informace budou předávány standardizovaně elektronicky (viz čl. 11 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy), v případě nedostupnosti této formy komunikace pak způsobem umožňujícím písemný záznam a za podmínek, které ústřednímu orgánu členského státu, jenž je obdrží, umožní ověřit jejich pravost. V případě, kdy nebude možno z těchto důvodů vystavit výpis z evidence Rejstříku trestů na počkání (lhůta na odpověď z dožádaného členského státu činí maximálně 20 pracovních dní – viz čl. 8 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy), navrhuje se postupovat stejně jako v případech, kdy nelze vyhotovit výpis z evidence Rejstříku trestů, neboť pro účely jeho vydání je zapotřebí prověřit totožnost žadatele.

K bodu 15 (§ 11a odst. 5)

Ustanovení § 11a odst. 5 předpokládá vydání vyhlášky, kterou budou stanoveny podrobnosti postupu při vydávání výpisu kontaktním místem veřejné správy. Na základě zkušeností z provozu aplikace Czech POINT se vydání této vyhlášky nejeví potřebným a navrhuje se proto zákonné zmocnění k jejímu vydání pro nadbytečnost vypustit. 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---