Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 357/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1b-2) automatický zápis

Jak vyplývá z argumentace ad 1b-1), je třeba přistoupit k tomu, aby zápis informací o odsouzení občana České republiky notifikovaném jiným členským státem Evropské unie do evidence Rejstříku trestů byl prováděn „automaticky“, bez předchozího posuzování splnění podmínky oboustranné trestnosti. Doporučuje se proto volba této varianty. 

1c) automatické zahrnutí informací o notifikovaných odsouzeních občanů České republiky jiným členským státem Evropské unie do výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů

1c-1) informace o notifikovaných odsouzeních nejsou součástí opisů ani výpisů z evidence Rejstříku trestů

Podle rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, je členský stát Evropské unie, jehož je odsouzený státním příslušníkem, povinen uchovat všechny informace o odsouzení jeho občana soudem jiného členského státu Evropské unie, jež mu byly předány, pro účely jejich dalšího předávání jiným členským státům. Toto rámcové rozhodnutí výslovně neukládá zahrnovat informace o notifikovaných odsouzení do výstupů z evidence trestů, nicméně tento postup předpokládá (viz b. 11 recitalu). Podle požadavků rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, se pro účely trestního řízení má na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení hledět jako na odsouzení tuzemským soudem; pokud by tyto informace o cizozemských odsouzení nebyly obsaženy přímo ve výstupech z evidence Rejstříku trestů, byly by orgány činné v trestním řízení nuceny vyžadovat si tyto informace z jednotlivých národních evidencí prostřednictvím Rejstříku trestů (současný § 16e odst. 1 zákona o Rejstříku trestů, resp. návrh § 16g odst. 1 zákona o Rejstříku trestů), což by bylo zdlouhavé a značně neefektivní a s nepříznivými dopady na průběh trestního řízení.

Pro oblast správního řízení jsou již v současné době v zákonech stanovených případech vyžadovány k prokázání bezúhonnosti nebo důvěryhodnosti výpisy z cizozemských evidencí trestů. Nezahrnutím informací o notifikovaných odsouzeních do výstupů z evidence Rejstříku trestů tak bude zachován současný stav, kdy je informovanost správního orgánu o případných odsouzeních účastníka řízení jiným členským státem Evropské unie činěna závislou na skutečnosti, zda účastník správního řízení tento výpis z cizozemské evidence trestů správnímu orgánu předloží či nikoli. Při zahrnutí informací o cizozemských odsouzeních do výstupů z evidence Rejstříku trestů by však mohl vyvstat problém s interpretací těchto údajů (zejména při posuzování otázky oboustranné trestnosti) v těch případech, ve kterých správní orgány dnes s  výpisy z cizozemských evidencí trestů nepracují. Obdobné potíže by bylo možno očekávat i v oblasti pracovněprávních vztahů.

S ohledem na potřebu zajistit řádnou implementaci rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, se nedoporučuje přijmout variantu 1c -1).

1c-2) informace o notifikovaných odsouzeních jsou součástí všech výstupů z evidence Rejstříku trestů

Má-li být odsouzení jiným členským státem Evropské unie považováno za formálně právní skutečnost v novém trestním řízení, je o něm zapotřebí zajistit maximální možnou míru informovanosti orgánů činných v trestním řízení. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby informace o notifikovaných odsouzeních byla součástí výstupů z evidence Rejstříku trestů využívaných v trestním řízení. Problematika zohledňování cizozemských odsouzení ve správních řízení je stranou úpravy obsažené v rámcovém rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, a rámcovém rozhodnutí Rady 2008/675/SVV, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, zahrnutí informací o těchto odsouzeních do výstupů z evidence Rejstříku trestů  by se sice na jednu stranu zvýšila informovanost správních orgánů v těch případech, ve kterých při posuzování otázky bezúhonnosti nebo důvěryhodnosti vyžadují informace z cizozemských evidencí trestů po účastnících řízení, na druhou stranu v těch případech, ve kterých se dosud s cizozemskými odsouzeními nepracuje, by byly na aplikující osoby kladeny nepřiměřené nároky, zejména při posuzování oboustranné trestnosti (tu by např. museli posuzovat ředitelé škol při posuzování bezúhonnosti uchazeče o místo pedagogického pracovníka apod.).

S ohledem na náročnost interpretace údajů o cizozemských odsouzeních správními orgány  a v soukromoprávních vztazích se nedoporučuje přijmout variantu 1c-2).

1c-3) informace o notifikovaných odsouzeních jsou součástí opisů z evidence Rejstříku trestů, ve výpisech z evidence Rejstříku trestů obsaženy nejsou

Z důvodů uvedených ad 1c-1) a 1c-2) se navrhuje kombinovaný model, kdy informace o notifikovaných odsouzeních občanů České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie budou evidovány v Rejstříku trestů, nicméně informace o nich budou automaticky zveřejňovány pouze v opisech z evidence Rejstříku trestů. Tím nebude dotčena možnost Nejvyššího soudu rozhodnout o tom, že se na cizozemské rozhodnutí má hledět jako na odsouzení soudem České republiky  – v tomto případě pak bude také odsouzení obsaženo (až do doby svého zahlazení) i ve výpisech z evidence Rejstříku trestů.

Doporučuje se přijmout variantu 1c-3). 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---