Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 357/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

K části sedmé (novela trestního zákoníku)

K bodům 1 až 3 (§ 11, § 43 odst. 4, § 45 odst. 4)

V souladu se závěry Evropské rady z Tampere přijala Rada dne 29. listopadu 2000 program opatření určených k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech, který vyžaduje „přijetí jednoho nebo více nástrojů, kterými se stanoví zásada, podle níž soud v jednom členském státě musí být schopen zohlednit pravomocné trestní rozsudky vydané soudy v jiných členských státech, aby mohl při stanovení druhu trestu a způsobu výkonu trestu posoudit pachatelovu trestní minulost a zjistit, zda se pachatel dopustil trestné činnosti opakovaně“. V návaznosti na tento program přijala Rada rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, jehož účelem je stanovit pro členské státy EU povinnost zohledňovat v trestním řízení odsouzení vydaná v jiných členských státech EU. Rozhodnutí o odsouzení vydaná v jednom členském státě EU by podle tohoto rámcového rozhodnutí měla mít v jiném členském státě EU stejné účinky jako odsouzení vydaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy jeho vlastními soudy. Na rozdíl od jiných nástrojů není cílem tohoto rámcového rozhodnutí vykonávat v jednom členském státě EU soudní rozhodnutí vydaná v jiném členském státě EU, nýbrž umožnit, aby byly předchozím odsouzením vydaným v jednom členském státě EU přisouzeny účinky v rámci nového trestního řízení v jiném členském státě EU stejně, jako se takové účinky přisuzují předchozím vnitrostátním odsouzením podle právních předpisů tohoto jiného členského státu EU. Toto rámcové rozhodnutí proto neobsahuje povinnost zohlednit taková předchozí odsouzení např. v případě, kdy jde o odsouzení za skutek, který není trestným činem podle právních předpisů posuzujícího členského státu EU.

S ohledem na požadavky rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení, se zakotvuje zásada, že pro účely trestního řízení se na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu EU v trestním řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a to za splnění podmínky oboustranné trestnosti. Informace o odsouzení soudem jiného členského státu EU v trestním řízení tak bude mít nejen význam důkazního prostředku o osobě obviněného, ale zároveň bude formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem, zejména se stane skutečností relevantní pro posuzování otázky recidivy aj. (otázky promlčení, zahlazení odsouzení apod.). Na druhou stranu však ani v těchto případech nejde o rozsudek tuzemských soudů, tudíž jej nelze zrušit a uložit k tomuto rozsudku souhrnný trest (§ 43 tr. zákoníku) nebo společný trest (§ 45 tr. zákoníku).

Podle navrhované právní úpravy jsou orgány činné v trestním řízení povinny zohlednit v trestním řízení předchozí odsouzení vydaná v jiném členském státě EU, bylo-li vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky. Pro zjištění, zda byla osoba v jiném členském státě EU odsouzena, může orgán činný v trestním řízení cestou justiční spolupráce požádat o poskytnutí těchto informací od příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie (např. cestou čl. 6 odst. 8 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie ze dne 29.5.2000 publ. pod č. 55/2006 Sb. m. s.) nebo prostřednictvím Rejstříku trestů. Splnění podmínky oboustranné trestnosti budou přezkoumávat jednotlivé orgány činné v trestním řízení samostatně. 

K přechodným ustanovením

K bodu 1

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení požaduje, aby v novém trestním řízení bylo na odsouzení jiným členským státem Evropské unie hleděno jako na odsouzení soudem České republiky, je-li splněna podmínka oboustranné trestnosti. Vzhledem k obecnému zákazu retroaktivity přísnějšího trestního zákona však toto pravidlo nelze vztáhnout na případy, kdy odsouzení jiného členského státu Evropské unie bylo vydáno pro čin, který byl spáchán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, což se navrhuje pro odstranění případných interpretačních potížích výslovně stanovit. 

K bodu 2

Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, zajišťuje předávání informací o odsouzení občana jiného členského státu Evropské unie stanovenému ústřednímu orgánu členského státu Evropské unie, jehož je odsouzený občanem a předávání těchto údajů státem, jehož je odsouzený občanem, jiným členským státům. Komunikace mezi jednotlivými ústředními orgány členských států bude zásadně probíhat elektronicky za užití standardizovaného formátu (čl. 11 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, rozhodnutí Rady 2009/316/SVV, o zřízení Evropského informačního systému rejstříku trestů ECRIS). Rejstřík trestů tak v případě řádné aplikace pravidel vyplývajících z implementovaného rámcového rozhodnutí bude mít informace o všech odsouzeních svých občanů jinými členskými státy Evropské unie, které bude povinen za stanovených podmínek předávat jiným členským státům Evropské unie.

Do doby provedení rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, by však požadavek, aby orgány činné v trestním řízení zjišťovaly trestní minulost osoby, proti níž se vede trestní řízení, v Rejstřících trestů všech členských států Evropské unie, vedl k výrazné zátěži orgánů činných v trestním řízení a vedl by ke značnému prodlužování trestního řízení. Do 27. dubna 2012, do kdy by členské státy Evropské unie měly přijmout nezbytná opatření k dosažení souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, by proto mělo být k odsouzením jiného členského státu Evropské unie (na které se nevztahuje § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů) přihlíženo pouze tehdy, pokud jde o odsouzení evidované v členském státě Evropské unie, jehož je odsouzený občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště. 

K části osmé (účinnost)

Navrhované datum nabytí účinnost vyplývá z požadavků rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV, o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení. Pouze u těch ustanovení, kterými se reaguje na rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, a u těch, které vyžaduje technické změny ve vedení Rejstříku trestů, se navrhuje pozdější nabytí účinnosti (v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto rámcového rozhodnutí dnem 27. dubna 2012).

V Praze dne 23. února 2011

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

JUDr. Jiří Pospíšil, v.r. ministr spravedlnosti

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---