Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 357/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

K části druhé (novela trestního řádu)

Na uznaná cizozemská rozhodnutí, která jsou zapisována do evidence Rejstříku trestů, a na rozhodnutí, o jejichž zaznamenání do evidence Rejstříku trestů rozhodl Nejvyšší soud, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Tato rozhodnutí mohou být tudíž i českými soudy zahlazena, což nachází svůj odraz i v současném znění ustanovení § 364a trestního řádu. V evidenci Rejstříku trestů však budou napříště zaznamenána veškerá odsouzení občanů České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie. Tato odsouzení, pokud se na ně nebude hledět jako na odsouzení soudem České republiky (tj. pokud nebudou uznána postupem podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů nebo pokud o tom nerozhodne Nejvyšší soud podle § 4a odst. 3), může zahladit pouze soud odsuzujícího státu, nikoli český soud. Na tuto skutečnost musí zmiňovaný § 364a trestního řádu reagovat.

K části třetí (novela zákona o České národní bance)

V souvislosti s přijetím novely zákona o Rejstříku trestů se navrhuje související úprava zákona o České národní bance.

Česká národní banka si v souvislosti se správním řízením opatřuje jako orgán veřejné moci výpis/opis z evidence Rejstříku trestů pro posouzení důvěryhodnosti a bezúhonnosti osoby sama. Závazný formulář pro orgány veřejné moci uveřejňuje na svých webových stránkách Rejstřík trestů provozovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR. Některé z údajů požadovaných závazným formulářem však nemá Česká národní banka vždy k dispozici [např. rodné příjmení, rodné číslo nebo datum narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, stát, okres (u osob narozených v České republice) a obec narození], neboť některé zvláštní zákony či podzákonné předpisy v oblasti finančního trhu jejich poskytnutí nevyžadují a Česká národní banka ani není oprávněna si je opatřit podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, či jiných předpisů. V současnosti je Česká národní banka schopna zajišťovat si podklady prokazující bezúhonnost či důvěryhodnost posuzovaných osob náhradním způsobem (neformální instrukce žadatelům ve spojení s individuálními výzvami). To však není dlouhodobě udržitelné řešení. Z hlediska požadavku na rychlé a administrativně méně náročné řešení se jeví jako optimální doplnit spolu s návrhem na novelu zákona o Rejstříku trestů rovněž zákon o České národní bance. Zavádí se tedy nové pravidlo, které by poskytlo České národní bance právní oporu pro opatřování nezbytných údajů potřebných pro získání výpisů nebo opisů z Rejstříku trestů.

Dále má Česká národní banka podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, povinnost být editorem (zapisovatelem údajů) v Registru osob (ROS) pro následující registrované subjekty: odpovědný pojistný matematik, pojišťovací zprostředkovatel samostatný likvidátor pojistných událostí, samostatný likvidátor pojistných událostí, investiční zprostředkovatel, osoba s povolením ke směnárenské a devizové činnosti, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, vázaný zástupce podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K technickému provádění registrace těchto subjektů do Registru osob (ROS) je nutné ověřit příslušný registrovaný subjekt v Registru obyvatel (ROB). Česká národní banka však dle aktuální legislativy tento přístup zajištěn nemá. Navrhuje se proto pro účely administrativního urychlení procesních postupů v rámci výkonu dohledu podle části deváté zákona o České národní bance také doplnit § 44b. Prostředkem urychlení má být možnost přístupu České národní banky do příslušných registrů a informačních systémů, avšak pouze v případě, pokud údaje z těchto registrů Česká národní banka potřebuje k plnění svých povinností v rámci výkonu dohledu podle části deváté zákona o České národní bance.

K části čtvrté (novela zákona o zpravodajských službách České republiky

Ve snaze předcházet v maximální možné míře možnosti úniku informací se navrhuje, aby výpisy nebo opisy z evidence Rejstříku trestů nemusely být zpravodajským službám při plnění úkolů podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů, vydávány jedině v elektronické podobě, ale aby se umožnilo i jejich předávání  v listinné podobě.  

K části  páté (novela zákona o Probační a mediační službě)

Za účelem zefektivnění a zrychlení plnění úkolů Probační a mediační služby v oblasti probačních činností je vhodné, aby Probační a mediační služba měla možnost ve vhodných případech si vyžádat opis z Rejstříku trestů. Vzhledem k tomu, že Probační a mediační služba má možnost se v rámci součinnosti s orgány činnými v trestním řízení (příp. přímo ze spisu) uvedené informace získat, sleduje tento návrh pouze zefektivnění přístupu k uvedeným informacím.

K části šesté (novela zákona o správních poplatcích)

Ani přes zvýšení cenové hladiny ve společnosti ani přes míru inflace nedošlo k odpovídající úpravě sazeb výše poplatků za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, a to přesto, že právě v důsledku inflace se zásadně zvýšily vlastní náklady Rejstříku trestů, které jsou s výkonem této agendy spojeny.

Navrhovaná změna poplatků za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů reaguje nejen na míru inflace a na zvýšení cenové hladiny, ale především odstraňuje určitou disproporci mezi výší správního poplatku za žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů (50 Kč) a vydání jiného ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy (100 Kč). 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---