Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

K  bodu 32 (§ 304 odst. 1)

Ministerstvo životního prostředí po projednání s ministerstvem zemědělství, které je gestorem zákona o myslivosti a zákona o rybářství požaduje částečný návrat ke znění skutkové podstaty trestného činu pytláctví, tak jak byl obsažen v trestním zákoně č. 140/1961 Sb. Trestní zákoník používá v této skutkové podstatě sloveso „uloví“ v dokonavém slovesném vidu, což umožňuje trestní postih pachatele až poté, co dojde k ulovení zvěře. Praxe ukazuje, že takto koncipovaný trestní postih je nedostatečný, neboť nepředstavuje dostatečnou hrozbu pro pachatele takové činnosti a neodráží skutečnou společenskou škodlivost neoprávněného lovu zvěře či ryb stanovené hodnoty.

K bodu 33 (§ 311 odst. 2)

Toto ustanovení transponuje požadavek Rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu, a to tak, že se do ustanovení § 311 odst. 2 (teroristický útok) doplňuje chybějící jednání spočívající ve veřejném podněcování k teroristické trestné činnosti.

K  bodu 34 a 35 (§ 329  odst. 1, 2)

Navrhované změna ustanovení § 329 (zneužití pravomoci úřední osoby)  naplňuje programové prohlášení vlády ze dne  4. srpna 2010 v jeho klíčové části, a to v boji proti korupci úředních osob s cílem zvýšit transparentnost činnosti veřejné správy. Dochází ke zvýšení trestního postihu úředních osob, a to zpřísněním trestních sazeb v odstavci 1 a 2. Zpřísnění trestní sazby v odstavci 3 není navrhováno, neboť trest odnětí svobody na pět až dvanáct let lze považovat za dostatečný.

K bodu 36 (§ 331 odst. 1)

Ustanovení naplňuje programové prohlášení vlády v bodě boje proti korupci. Programové prohlášení vlády zavazuje vládu ke zpřísnění trestů za korupční jednání zejména v případě úředních osob

K bodu 37 (§ 337 odst. 1)

Na základě požadavků praxe dochází k doplnění § 337 odst. 1 (maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) a jednoznačně se stanoví, že tohoto trestného činu se dopustí také pachatel, který vykonává činnost, pro kterou příslušné oprávnění pozbyl. Navrhovaná změna směřuje především k odstranění pochybností o trestnímu postihu tzv. vybodovaných řidičů ve smyslu § 123c odst. 3, 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 38 až 40 (§ 342 odst. 1 až 3)

Jde o transpozici článku 9 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Tato směrnice stanoví, že trestné má být jednání, které je spácháno úmyslně, přičemž okolnosti stanovené v článku 9 odst. 1 písm. a) až e) nemusí být splněny kumulativně.  Dosavadní § 342 odst. 1 trestního zákoníku je uvozen slovy „kdo ve větším rozsahu“, tzn. vždy musí být splněna podmínka většího rozsahu.  Směrnice však okolnost, že byl čin spáchán ve větším rozsahu nepožaduje pro případy, kdy k porušení dochází opakovaně či soustavně [článek 9 odst. 1 písm. a)], za obzvláště vykořisťujících okolností [článek 9 odst. 1 písm. c)], kdy je příslušník třetí země obětí obchodování s lidmi [článek 9 odst. 1 písm. d)], nebo pokud se zaměstnávání týká nezletilé osoby [článek 9 odst. 1 písm. e)].

K bodu 41 ( § 352)

Toto ustanovení transponuje požadavek Rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, kde dochází k doplnění § 352 odst. 3 (násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci) tak, že se skutková podstata rozšiřuje o jednání spáchané tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

K bodu 42 až 45 (§ 363 odst. 2)

Navrhuje se v § 363 odst. 2 doplnit výčet trestných činu, pro které policista plnící úkoly jako agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny, není trestný. Doplnění zahrnuje trestné činy  pletichy v insolvenčním řízení (§ 226), sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletich při veřejné dražbě (§ 258) a zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329). Cílem uvedených úprav je širší pojetí beztrestnosti agenta při plnění jeho úkolů. Důvodem pro takový postup je především zájem společnosti na odhalování závažné kriminality, k čemuž institut agenta slouží. Oproti současné úpravě návrh doplňuje výčet skutkových podstat o trestné činy s vysokým korupčním potenciálem. Kombinací tohoto výčtu a schvalovacích a existujících fungujících dozorových mechanizmů nad použitím agenta (§ 158e trestního řádu) bude zamezeno jakýmkoli nepřiměřeným zásahům do práv občanů i společností chráněných zájmů.

K bodu 46 (§ 368)

Nevládní organizace La Strada Česká republika, o.p.s. a další specializované nevládní organizace ve shodě s Ministerstvem vnitra ČR se domnívají, že oznamovací povinnost (ve smyslu § 368) vztahující se k trestným činům obchodování s lidmi a zbavení osobní svobody, které je častým prvkem obchodování s lidmi, může mít významný negativní dopad na praktickou implementaci politiky prevence a boje proti obchodování s lidmi a pomoci obětem tohoto trestného činu a to zejména v oblasti identifikace obchodovaných osob. Právě identifikace potenciálně obchodované osoby je důležitým pilířem strategií boje proti této závažné trestné činnosti. Z těchto důvodů se navrhuje v § 368 exempce z oznamovací povinnosti trestného činu obchodování s lidmi podle §168 odst. 2 a trestného činu zbavení osobní svobody (§170) pro osoby působící v organizaci poskytující pomoc obětem trestných činů.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---