Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

K  bodu 27 (§ 294a)

Navrhuje se doplnit do trestního zákoníku novou skutkovou podstatu trestného činu „poškození vodního zdroje“ (§ 294a). Trestněprávní ochrana vodního zdroje však novým institutem není, v současné době je obsažena v ustanovení § 293 a § 294 trestního zákoníku. Nově byla ochrana vodního zdroje vyčleněna z původního znění § 293 a § 294, jelikož se nejedná o složku životního prostředí (tou je voda jako taková), takže není vhodné a systematické, aby ochrana vodního zdroje byla obsažena v obecné skutkové podstatě chránící životní prostředí a jeho složky (§ 293 a § 294). S ohledem na význam vodních zdrojů je však žádoucí jejich trestněprávní ochranu zachovat.

V souladu s dosavadní úpravou se navrhuje chránit trestním právem pouze vodní zdroj, u něhož je vodoprávním úřadem stanoveno ochranné pásmo (podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.). Ochranné pásmo se stanoví k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok (tj. jedná se o zdroje zásobující pitnou vodou přibližně 50 obyvatel), případně vyžadují-li to jiné závažné důvody, lze stanovit ochranné pásmo i pro vodní zdroje s kapacitou nižší.

Výše trestní sazby byla zvolena s ohledem na značný význam vodních zdrojů pro život a zdraví obyvatelstva a pro jejich hospodářský význam.

K  bodu 28 (§ 296 odst. 3)

Nově navržený odstavec 3 § 296  je čistě transpozičním ustanovením k čl. 3 písm. d) směrnice. V tomto ustanovení se stanoví, že poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i protiprávní provozování zařízení, ve kterém jsou skladovány nebezpečné látky nebo je zde bez povolení podle jiného právního předpisu prováděna nebezpečná činnost.

K  bodu 29 (§ 297 odst. 1)

Jedná se o transpozici článku  4 bod 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání. Trestní postih se z hrubé nedbalosti (zavedené trestním zákoníkem v § 16 odst. 2) rozšiřuje i na prostou nedbalost, ať již ve formě nedbalosti vědomé nebo nedbalosti nevědomé.

K  bodu 30 ( § 298a)

Navrhuje se doplnit do trestního zákoníku novou skutkovou podstatu trestného činu „neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu“ (§ 298a). Jedná se o zcela novou skutkovou podstatu, kterou současná ani dřívější právní úprava neznala. Její zařazení je však zcela nezbytné s ohledem na nutnost transpozice čl. 3 písm. i) směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, který jednoznačně požaduje, aby členské státy zajistily, aby jednání spočívající v protiprávní výrobě, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo používání látek poškozujících ozonovou vrstvu představovalo trestný čin. Navržené znění skutkové podstaty přesně odpovídá dikci směrnice.

K  bodu 31 (§ 299 až § 301)

Navrhuje se podstatným způsobem revidovat ustanovení § 299, jeho nedbalostní formu v ustanovení § 300  a také ustanovení § 301.

Tyto změny jsou vyvolány především povinností důsledně transponovat čl. 3 písm. f) až h) směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí. Ačkoliv některá jednání, jež mají podle směrnice představovat trestné činy, již byla v trestním zákoníku obsažena, bylo tomu tak neúplně a poměrně nesystematicky ve vztahu k základním pramenům práva ochrany přírody a krajiny v ČR, kterými jsou zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů, jejichž prostřednictvím jsou také naplňovány závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijního práva v této oblasti.

Smyslem navrhovaných změn je zpřesnění předmětných ustanovení trestního zákoníku tak, aby odpovídala směrnici 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí (tedy aby zahrnula všechna jednání směrnicí požadovaná), a přitom navazovala na vžitou systematiku uvedených vnitrostátních, unijních i mezinárodních pramenů práva.

Původní obsah § 301 se navrhuje včlenit do ustanovení § 299 a § 300, která tak nyní zahrnou komplexně druhovou ochranu přírody. Konkrétně to znamená, že

–          do § 299 a § 300 se navrhuje doplnit některá jednání („odejme z přírody, poškodí, jinak zasáhne do přirozeného vývoje“), která jsou nyní obsažena v § 301,

–          zcela nově se do § 299 a § 300 navrhuje doplnit ochrana populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich biotopů – trestní zákon ani trestní zákoník toto zatím vůbec neobsahuje, ale směrnice v čl. 3 písm. h) výslovně vyžaduje trestně postihovat každé protiprávní jednání, které způsobí významné poškození stanoviště v chráněné lokalitě (ochrana biotopů) a ochrana populací se jeví jako nezbytná s ohledem na nutnost zajistit transpozici čl. 3 písm. f) směrnice.

Zcela nové znění se navrhuje pro ustanovení § 301, a to jednak v souvislosti s nezbytnou transpozicí čl. 3 písm. h) směrnice, a dále s ohledem na skutečnost, aby byla zajištěna trestněprávní ochrana také částem přírody stejně významným, jako jsou chráněné druhy živočichů a rostlin. Mezi ně patří památný strom, významný krajinný prvek, jeskyně, zvláště chráněné území, evropsky významná lokalita a ptačí oblast, jejichž poškození nebo zničení by mělo být (podobně jako je tomu u jednáních uvedených v § 299 a § 300 směřující proti živočichům a rostlinám) v nejzávažnějších případech trestné.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---