Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1. 7.      Přezkum účinnosti

Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 5 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.

 

1. 8.      Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje zejména články 36 až 40 Listiny základních práv a svobod.

Návrh je též v souladu s judikaturou Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu.

 

1. 9.      Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie

Předkládaný návrh zákona je slučitelný s právem Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou se do českého právního řádu transponují požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, Rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, Rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání. Rámcového rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Návrh je v souladu s mezinárodními závazky ČR.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první

K bodu 1 a 2 (§ 60 odst. 3, 4)

V návaznosti na potřeby praxe se mění text § 60 odst. 3, a to tak, že se vypouští příkladmo uváděná specifikace doby, po kterou má být podle rozhodnutí soudu odsouzený ve svém obydlí a vykonávat trest domácího vězení. Tato specifikace (od 20. 00 hodin do 05. 00 hodin) se ukázala v praxi jako příliš návodná pro soudní rozhodování, a to i přes to, že i podle stávající právní úpravy soud mohl rozhodnout v rozsudku jinak a vymezit dobu odlišně. Navrhované znění již zcela jasně ponechává na rozhodnutí soudu, aby podle konkrétních podmínek u každého jednotlivého odsouzeného vymezil dobu výkonu trestu s přihlédnutím k jeho konkrétním podmínkám. Na druhé straně, jelikož se v případě trestu domácího vězení jedná o trest, který nahrazuje trest odnětí svobody, je zapotřebí, aby tento trest byl dostatečně důrazný a pokryl náležitě dobu, kterou by jinak odsouzený věnoval svým rekreačním nebo jiným aktivitám, což se nově zdůrazňuje  v  § 60 odst. 4.

K bodu 3 (§ 61 odst.2)

Jde o legislativně technickou změnu provedenou v návaznosti na změnu § 60 v bodě 2.

K bodu 4  (§ 65 odst. 2)

Podle stávající právní úpravy, jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může mu soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody (výjimečný odlišný postup je pak upraven v dosavadním odstavci 3). Tato právní úprava se doplňuje v tom směru, že se dává soudu možnost přeměnit trest obecně prospěšných prací v trest domácího vězení. Samozřejmě soud nemusí takto rozhodnout a může postupovat podle současné právní úpravy a rovnou přeměnit trest obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody. Vzhledem k tomu, že trest domácího vězení stojí v hierarchii trestů hned za trestem odnětí svobody, navrhuje se, aby každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítala za jeden den domácího vězení – tedy obdobně jako je tomu u přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---