Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

b) Předkládaná novela dále naplňuje programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 v jeho klíčové části, a to v boji proti korupci úředních osob s cílem zvýšit transparentnost činnosti veřejné správy.

c) Na základě dosavadních zkušeností s ukládáním a výkonem trestu domácího vězení se rozšiřuje možnost jeho aplikace i na osoby, které porušují podmínky uloženého trestu obecně prospěšných prací a navrhuje se využít elektronický kontrolní systém určený pro kontrolu výkonu trestu domácího vězení i na institut podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, za současného uložení povinnosti zdržovat se po určitou část zkušební doby v určeném obydlí nebo jeho části v hodinách určených soudem. Obdobně, jako v případě trestu domácího vězení bude i v dalších případech využití elektronického kontrolního systému zpoplatněno.

d) Dále se na základě požadavků praxe navrhuje zpřesnění některých ustanovení trestního zákoníku a v návaznosti na změny  provedené v hmotném právu se navrhuje doplnění trestního řádu.

2. Návrh variant řešení  

Varianta č. 0 – Ponechání současného stavu – tzv. varianta „nulová“

Analýza současného stavu

Současná trestněprávní legislativa není v plném souladu s právem Evropské unie, neboť výše citované předpisy Evropské unie byly přijímány v průběhu legislativního procesu schvalování trestního zákoníku a nemohly se v něm ještě promítnout požadavky v nich obsažené. Trestné činy poškození a ohrožení životního prostředí a poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 293 a 294 současné právní úpravy jsou v praxi obtížně aplikovatelné. V letech 2008 až 2009 byl projednán jeden případ za dva roky[1], v roce 2010 taktéž jeden případ[2]. Dle statistiky trestních oznámení podaných Českou inspekcí životního prostředí jak podle trestního zákona č. 140/1961 Sb. (za roky 2008 a 2009), tak podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. (tj. od nabytí účinnosti 1. 1. 2010) převažuje z hlediska trestněprávní kvalifikace neoprávněné nakládání s chráněnými a  volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299, § 300 trestního zákoníku, § 181f, § 181g trestního zákona), a to převážně spáchané na exemplářích druhů chráněných úmluvou CITES.  V některých případech zahájí Policie ČR trestní řízení z vlastního podnětu, např. se jedná o  nedovolené přeshraniční přepravy odpadů nebo podezření z neoprávněného nakládání s odpady ze strany velkých odpadových společností[3]. Ročně se jedná o cca 20 případů.

V případě Rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu se rozšiřuje současné znění skutkové podstaty trestného činu teroristický útok o doposud chybějící postih veřejného podněcování k takové trestné činnosti (§ 311 odst. 2).

Podle Rámcového rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii se dětskou pornografií rozumí materiál, který znázorňuje nejen skutečné dítě, ale i materiál obsahující realistické znázornění neexistujícího dítěte, které se aktivně nebo pasivně účastní jednoznačně sexuálního jednání, a to včetně dráždivého vystavování přirození nebo ohanbí. Skutková podstata trestného činu výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192) se v tomto směru rozšiřuje.

Dále je nutné transponovat požadavek Rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva a  navrhuje se postihovat i  jiné zločiny proti lidskosti, než pouze zločiny nacistů a komunistů a dále podle  čl. 1 odst. 1 písm. c) tohoto rámcového rozhodnutí doplnit také postih zpochybňování, popírání nebo schvalování válečných zločinů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v článku 9 odst. 1 stanoví, že trestné má být jednání, které je spácháno úmyslně, přičemž okolnosti stanovené v článku 9 odst. 1 písm. a) až e) nemusí být splněny kumulativně.  Dosavadní § 342 odst. 1 trestního zákoníku je uvozen slovy „kdo ve větším rozsahu“, tzn. vždy musí být splněna podmínka většího rozsahu.  Směrnice však okolnost, že byl čin spáchán ve větším rozsahu nepožaduje pro případy, kdy k porušení dochází opakovaně či soustavně [článek 9 odst. 1 písm. a)], za obzvláště vykořisťujících okolností [článek 9 odst. 1 písm. c)], kdy je příslušník třetí země obětí obchodování s lidmi [článek 9 odst. 1 písm. d)], nebo pokud se zaměstnávání týká nezletilé osoby [článek 9 odst. 1 písm. e)].

Novela je svou povahou především transpoziční a proto zde nulová varianta nepřichází v úvahu. V opačném případě by se Česká republika vystavovala nebezpečí řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 258 a n.) a případným sankcím.

Varianta č. 1 – Novela trestního zákoníku včetně implementace práva EU.

Tato varianta je nutná z důvodu sladění trestního zákoníku s požadavky výše uvedených směrnic Evropského parlamentu a Rady a rámcových rozhodnutí Rady.  Rovněž je nezbytné v nejkratší lhůtě naplnit programové prohlášení vlády ČR v boji proti korupci, a to především úředních osob a dále provést nezbytná upřesnění a doplnění trestního zákoníku podle požadavků praxe.

3. Dotčené subjekty

• –          Policie ČR
• –          státní zastupitelství
• –          soudy
• –          Česká inspekce životního prostředí
• –          fyzické osoby, které spáchají trestný čin
• –          advokáti
• –          soudní znalci
• –          úřední osoby
• –          nevládní a neziskové organizace

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---